Dějiny sýrů je možné spojit s dobou, kdy člověk začal mléko používat pro svou obživu. Lze tedy říci, že se jedná o historii zahrnující několik tisíciletí. Zmíňku o sýru najdeme v Bibli, když jej kdosi daroval králi Davidovi. Plinius ve svých spisech uvádí několik druhů sýra a Aristoteles popisuje postup výroby sýra s použitím fíkové šťávy ke srážení mléka. Kosmova kronika uvádí, že sýr byl součástí snídaně olomouckého biskupa Jana. Ve větší míře se na jídelníčků Evropanů sýry objevují až ve 14. století. V archivech Rožmberků z konce 16. století lze nalézt doporučení, že do zámecké kuchyně se hodí pouze český obchodní hit, pražský bochníkový sýr. Historie „průmyslové výroby“ sýrů v Čechách začíná v 18. století na schwarzenberském panství, kde se vyráběl sýr limburský, nebo na panství hraběte Taafeho v Nalžovech, kde se vyráb??l oblíbený plísňový sýr podobný camembertu.
První sýry se vyráběly tak, že tvaroh byl smíchán se solí a kmínem. Touto směsí byly naplněny dřevěné formy, kde se sýr sušil a nechal po dobu nejméně jednoho roku vyzrát.
Chudina si však připravovala méně „luxusní sýry“, a to tak, že směs pěchovala do kameninových nádob, kde zrály. V některých domácnostech se tento způsob používá dodnes.
Výrobních postupů je celá řada, ale ve všech případech se vychází ze sraženého mléka kravského, kozího, ovčího nebo buvolího. Sraženina, která obsahuje mléčnou bílkovinu, mléčný tuk, laktózu a minerální látky, se dále zpracovává. Sýry se používají v čerstvém stavu nebo v určitém stupni prozrání nebo uleželé v různých stupních zralosti nebo jako sýry tavené. Rozdílné druhy sýrů kladou různé požadavky na jakost zpracovávaného mléka a na jeho úpravu před sýřením.
Co je sýr, jak se sýry dělí, jak se označují, jaké jsou požadavky na jejich kvalitu, to vše je podrobně podchyceno zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, resp. v posledním znění zákona č. 274/2003 Sb., (dále jen "zákon"), a v souladu s právem Evropského společenství a prováděcí vyhláškou MZe č. 124/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje, a Směrnice Rady?? č. 83/417/EHS z 25. července 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se některých druhů mléčných bílkovin (kaseinů a kaseinátů) určených
k lidské spotřebě.
Autor: lb