Mezi nejznámější poruchy příjmu potravy patří kromě anorexie a bulimie také záchvatovité přejídání. Co tato porucha pro postiženého znamená, kdo jí nejčastěji trpí a jaké jsou její zdravotní důsledky?
Záchvatovité přejídání je jednou z hlavních poruch příjmu potravy, což jsou závažná duševní onemocnění, kdy nemocní mají chorobný strach z tloušťky, proto málo jedí, dodržují nejrůznější diety, po jídle zvrací, hodně cvičí či užívají léky vyvolávající průjem nebo zvýšené vylučování moči. Toto chování může mít za následek vážné zdravotní potíže, jež mohou v krajním případě skončit i smrtí pacienta.
Mezi nejznámější poruchy příjmu potravy patří anorexie, bulimie, ale také záchvatovité (nutkavé) přejídání.
Co je záchvatovité přejídání
Záchvatovitým přejídáním trpí lidé, kteří konzumují velká množství jídla, i když nemají hlad, a nesnaží se jídla zbavit jako osoby trpící bulimií. Záchvaty přejídání se někdy střídají s omezováním se v jídle až hladověním. Stavy nutkavého přejídání se s určitou pravidelností opakují.
Jakmile nemocná osoba začne jíst, nedokáže přestat dřív, dokud nesní své určité množství jídla, přestože už nemá hlad. Sní obrovské množství jídla během poměrně krátké doby. Po záchvatu se dostavují nepříjemné pocity z přejedení, ke zvracení většinou nedochází. Osoba se cítí provinile a zahanbeně. Zahanbenost souvisí s neschopností najít uspokojení jinde, provinile se cítí kvůli přibírání na váze.
Výsledkem může a nemusí být nadváha, protože někdy postižená osoba drží hladovku či intenzivně cvičí a udržuje si tak stále stejnou váhu. Nejbližší osoby se pak vůbec nemusí o poruše dozvědět.
Problém není dán tělesnou hmotností, ale vztahem k jídlu. Zdaleka ne každý obézní člověk trpí záchvatovitým přejídáním. Také naopak štíhlost neznamená vyloučení tohoto typu poruchy, i doslova hubení lidé mohou mít nutkavý vztah k jídlu (některé osoby se záchvatovitým přejídáním dodržují přísné diety, a i když úspěšně potlačují svoji touhu po přejídání, jsou k jídlu ve chvílích stresu nebo úzkosti přitahovány - a pokud se přestanou přísně ovládat, nastane záchvat). Záchvatovité přejídání se mnohdy rozvíjí jako reakce na stres, citové strádání či deprese.
Postižená osoba se celý den zabývá jídlem a také všechny její prožitky, úvahy a nejintenzivnější pocity (strach, vina, očekávání, potěšení) souvisejí s jídlem. Nemocní mají k jídlu rozporuplný vztah: na jedné straně se na něj těší, na druhé straně se cítí provinile a mají obavy ze ztráty sebekontroly a následného přejídání.
Koho postihuje záchvatovité přejídání?
Porucha postihuje obě pohlaví, ale v 85 % jí trpí ženy a dívky. Může se rozvinout u kohokoli, jakémkoliv věku, od dospívání až po stáří.
Jak se postižené osoby cítí?
Postižené osoby nejedí, protože by měly hlad nebo potěšení z jídla, to je naopak zdrojem strachu, úzkosti, pocitu frustrace a hněvu. Často mají pocit, že záchvaty přejídání jsou důkazem jejich neschopnosti kontrolovat a řídit svůj život. Někteří z nich trpí pocity méněcennosti či závisti vůči lidem, kteří těmito problémy netrpí.
Jaké jsou zdravotní důsledky záchvatovitého přejídání?
-
častým důsledkem bývá nadváha či obezita
-
u postižené osoby se může vyvinout cukrovka (diabetes mellitus)
-
problémy se srdcem a cévami, krevním tlakem
-
problémy s pohyblivostí a kloubním aparátem
-
újmy v citové oblasti
-
porucha může přejít do anorexie či bulimie
Léčba záchvatovitého přejídání
Léčba záchvatovitého přejídání se podobá léčbě bulimie s tím rozdílem, že terapie se soustředí pouze na epizody přejídání. Terapeuti se zaměřují na stavy úzkosti, pocity osamění a deprese. Existuje řada účinných technik, které pomáhají lépe zvládat stres, jež je častou příčinou záchvatů přejídání.
Přejídání souvisí často s nárůstem tělesné hmotnosti, a proto je také třeba pracovat na změně stravovacích návyků.
Použitá literatura
www.idealni.cz - portál o poruchách příjmu potravy
Vlčí hlad aneb záchvatovité přejídání. Anabell.
Záchvatovité přejídání. ICM NIDM MŠMT, 2005, aktualizace 2009.