Přírodní toxiny

Glukosinoláty jsou biologicky aktivní látky, které se vyskytují v čeledi brukvovitých. Mezi zástupce této čeledi se řadí významné zemědělské plodiny, běžně přítomné v lidské stravě, jako jsou zelí, růžičková kapusta, květák, hořčice, brokolice, řepka aj. Jedná se o sekundární metabolity rostlin, které jsou zodpovědné za typické štiplavé aroma rostlin této čeledi. Chemicky se jedná o organické sloučeniny, které se skládají z cukerné složky (kterou je nejčastěji glukosa esterifikovaná karboxylovou kyselinou) a aglykonu (kterým je sulfonovaný oxim).

Salicyláty jsou skupinou přírodních látek běžně obsažených v celé řadě potravin rostlinného původu, které jsou součástí naší výživy. Se salicyláty, ať už jsou součástí potravin nebo léčivých přípravků, jsou spojovány různé účinky na naše zdraví, a proto je důležité mít o nich určité povědomí.

Salicyláty jsou skupinou přírodních látek běžně obsažených v celé řadě potravin rostlinného původu, které jsou součástí naší výživy. Se salicyláty, ať už jsou součástí potravin nebo léčivých přípravků, jsou spojovány různé účinky na naše zdraví, a proto je důležité mít o nich určité povědomí. Hlavním představitelem salicylátů je kyselina salicylová, z jejíž chemické struktury se odvozují další látky patřící do této skupiny. Člověk přijímá salicyláty ve své výživě od nepaměti. První zkušenosti s jejich vědomým využitím se datují již do starověku, kdy z částí rostlin (např. vrbová kůra) s jejich přirozeně vysokým obsahem byly připravovány léčivé přípravky proti horečce (antipyretické působení), bolesti (analgetické působení) a dalším projevům zánětu (antiflogistické působení).

Salicyláty jsou skupinou přírodních látek běžně obsažených v celé řadě potravin rostlinného původu, které jsou součástí naší výživy. Se salicyláty, ať už jsou součástí potravin nebo léčivých přípravků, jsou spojovány různé účinky na naše zdraví, a proto je důležité mít o nich určité povědomí. Hlavním představitelem salicylátů je kyselina salicylová, z jejíž chemické struktury se odvozují další látky patřící do této skupiny. Člověk přijímá salicyláty ve své výživě od nepaměti. První zkušenosti s jejich vědomým využitím se datují již do starověku, kdy z částí rostlin (např. vrbová kůra) s jejich přirozeně vysokým obsahem byly připravovány léčivé přípravky proti horečce (antipyretické působení), bolesti (analgetické působení) a dalším projevům zánětu (antiflogistické působení).

Z pohledu běžného spotřebitele pro mnohá výživová témata platí, že zájem o ně prudce vzroste a následně rychle opadne, aby se za nějaký čas opět dostala do jeho povědomí. Případem takového tématu je i problematika výskytu lektinů v potravinách a jejich možných negativních účinků na naše zdraví.

Šetřit na jídle se nevyplácí. Nakupování zlevněných potravin na hraně použitelnosti může být nebezpečné stejně jako odstranění plísní z povrchu potravin. Jaká mohou být rizika konzumace potravin napadených plísní a jak se jim úspěšně vyhnout?

Bioaktivní látky jsou látky v potravě, které i v malém množství mají pro náš organizmus velký význam, mají ochranný charakter před rakovinou a degenerativními onemocněními srdce a cév. K bioaktivním látkám se počítají sekundární rostlinné látky, vláknina a látky ve fermentovaných potravinách.