Vitamíny a minerální látky
Selen jako stopový prvek objevený v roce 1817 švédským chemikem J. J. Berzeliem byl po dlouhých 140 let považován za toxickou látku. Dnes však víme, že je pro fungování lidského organizmu nezbytný. Hlavní zásobárnou selenu je půda, přičemž obsah selenu v půdě se liší dle daných přírodních podmínek. V České republice, stejně jako v severní a západní Evropě, je selenu v půdě málo.
Jód je jedním z nepostradatelných prvků, které musíme denně organizmu dodávat pro jeho správnou činnost, konkrétně pro činnost štítné žlázy. I přesto, že štítná žláza je orgánem dosti malým, její rozměr jí rozhodně neubírá na důležitosti.
Sodík hraje klíčovou roli při udržování vodní bilance těla, ovlivňuje elektrickou aktivitu a nervosvalovou funkci. Doporučení pro sodík činí 2 g na osobu a den, tj. 5 g soli, což odpovídá jedné čajové lžičce. Lidské tělo je však schopno fungovat i při příjmu nižším. V materiálech Vědeckého výboru pro potraviny se uvádí minimální příjem 575 mg/den.
Fosfor patří mezi minerální látky. V těle se vyskytuje ve formě organické i anorganické. Po kyslíku, vodíku, uhlíku, dusíku a vápníku je šestým nejrozšířenějším prvkem v těle. Tělo dospělého člověka obsahuje asi 1 % celkové tělesné hmotnosti ( tj. 500 – 700 g fosforu). Přibližně 85 % fosforu se nachází ve formě anorganické v kostech a zubech (kosti jsou hlavní zásobárnou fosforu), zbytek je součástí organických sloučenin v měkkých tkáních.
Že je špenát dobrým zdrojem železa, je mýtus ze zlatého fondu. Přesto možná taky zažíváte pocit, že když jíte špenát, děláte učiněné zázraky pro svoje zdraví. Koneckonců, opravdu by se Pepek námořník mohl tak šeredně plést? A že by roztržitý vědec posunul desetinnou čárku, udělal ze špenátu superzdroj železa a toto úžasné zjištění by přestálo celé generace – to je uvěřitelné?