Puberta a adolescence je období, kdy opět roste přirozená potřeba živin, a je tudíž velmi důležité, aby strava dospívající mládeže byla adekvátní těmto nárokům. Strava by měla být pravidelná a pestrá, zastoupeny by měly být všechny potraviny skupin potravinové pyramidy.
Dospívání je období charakteristické prudkým růstem, dochází k pohlavnímu zrání, nárůstu výšky a hmotnosti, dokončení vývoje kostry a změnám v zastoupení tělesných složek, jako jsou tělesný tuk a svaly. Dramatický růst a rozvoj, typický pro toto období, se projeví na zvýšené potřebě energie, bílkovin, vitaminů a minerálních látek, zejména vápníku pro správný růst kostí, u dívek železa díky nástupu menstruace, u chlapců ještě vitaminů skupiny B díky vyšším nárokům rostoucí svalové tkáně.
Dospívající rovněž prožívají podstatné změny v chápání a posuzování různých situací ve snaze stát se nezávislými a jedinečnými osobnostmi. Ruku v ruce s rostoucí potřebou živin jde i vzrůstající finanční samostatnost a rostoucí potřeba autonomního rozhodování o výběru potravy.
Tento přírůstek tukové tkáně mohou neinformované dívky vnímat velmi negativně. Dospívající se potřebuje líbit jiným i sobě. Zevnějšek je prostředkem k dosažení sociálního přijetí ostatními i jejich uznání. Krása je pojímána dospívajícími jako úkol, který je třeba splnit.
Nespokojenost s tělem a celkovým vzhledem často vede k experimentování s dietami, užívání různých „hubnoucích“ přípravků, projímadel, čehož důsledkem je zhoršení tělesného růstu a vývoje či rozvoj poruch příjmů potravy (mentální anorexie, mentální bulimie).
Stravovací zvyklosti mladých lidí do značné míry ovlivňují sociální faktory. Vliv rodiny slábne a narůstá vliv vrstevníků. Dospívající má potřebou vyjádřit osvobození od rodičovské kontroly a zdůraznit svoji samostatnost, to se promítá do vzrůstající konzumace pokrmů jedených mimo domov či školu.
Takovéto pokrmy jsou bohužel velmi často typu „fast food“.
Skupina dospívajících je rovněž velmi ovlivňována reklamou a rozsáhlým marketingem. Rovněž společenské tlaky na „dokonalou“ postavu ovlivňují stravu dospívajících a mají podstatný vliv na jejich tělesný vzhled, úctu k lidskému tělu i vlastní sebeúctu.
Několik tipů pro výživu dospívajících
• Dospívající by měli jíst alespoň pětkrát denně. Jejich strava by měla být pestrá a zastoupeny by měly být potraviny všech skupin potravinové pyramidy.
• Dospívající by měli jíst alespoň pětkrát za den ovoce a zeleninu, jsou dobrým zdrojem vitaminů, minerálních látek a dalších významných látek.
• Dospívající by měli sníst dvě až tři porce mléka či mléčných výrobků. Mléko je nejlepším zdrojem vápníku pro rostoucí kostru a zuby, obzvláště nyní – v době zrychleného růstu. Je proto důležité zajistit jeho dostatečný příjem. Zároveň je mléko i zdrojem důležitých vitaminů – A a D.
Dospívající dívky by měly mít ve své stravě dostatek železa z důvodu prevence rozvoje anémie. Dobrými zdroji jsou maso, játra, ryby, mořské plody, žloutky, či hrách a petržel. K tomu by měly do stravy ještě zařadit i zdroje kyseliny listové a vitaminu B12.
• Dospívající by měli dostat alespoň dvě porce ryb týdně, ryby jsou dobrým zdrojem bílkovin, vitaminů a minerálních látek a mají nízkým obsah nasycených tuků. Tučné ryby, jako jsou makrela, losos a sardinky obsahují omega-3 mastné kyseliny.
• Dospívající by měli mít hmotnost přiměřenou své výšce a věku a nejméně jednu hodinu denně by se měli věnovat pohybové aktivitě.
Zdroj
Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
Kolektiv autorů, Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole, Brno, Paido, 2007
Nevoral, Jiří a kolektiv, Výživa v dětském věku, 1. vydání, Praha, nakladatelství H&H, 2003
www.eatwell.gov.uk – Food Standard Agency, UK
Autor: eg