Jedovaté houby a otravy z nich

Muchomůrka zelená                                                                                                                     

„Matka tříčlenné rodiny mi kdysi řekla, že sbírala „zelené žampióny“ v lese u chaty. Pravé s bílými klobouky dobře zná, mají klobouky bílé proto, že rostou na louce, kde na ně svítí slunce. V lese mají prý tytéž houby klobouky zelené. Chuť měly houby výtečnou, ještě nikdy si tak dobře nepochutnali na jídle z hub. Všichni tři zemřeli na otravu muchomůrkou zelenou.“

(úryvek z knihy Jedovaté houby autorů J. Kubička, J. Erhart a M. Erhartová)

Muchomůrka zelená je velmi jedovatá houba, průběh otravy je mimořádně těžký a pacient je bezprostředně ohrožen na životě. I přes pokroky v lékařské péči může být otrava smrtelná.

Průběh otravy: Po poměrně dlouhé době klidu, nejdříve za 6 hodin, obyčejně však za 8–12 hodin, někdy i za více hodin po jídle, se dostavuje zvracení a průjem, které trvají obvykle 2 dny a 2 noci. Dochází k velkým ztrátám tekutin, nemocný se cítí vyčerpán, objevují se křeče v nohách. Jakmile průjmy a zvracení skončí, nastupuje krátké období zdánlivé úlevy. Poté se dostaví další fáze otravy, kdy dochází k těžkému poškození jater, případně také ledvin. Bez dostatečné lékařské pomoci postižený upadá do bezvědomí a 5.–6. den otravy umírá na selhání jater.

Stejný průběh a léčbu mají také otrava muchomůrkou jarní a muchomůrkou jízlivou (přezdívaná anděl zkázy).

Čechratka podvinutá

Dříve byla tato „gulášová houba“ (pro její hndé zbarvení, které barvilo i pokrmy) považována za jedlou a v některých starších atlasech je tak také uvedena. U některých lidí však může způsobit vážná onemocnění jater a ledvin.

Průběh otravy: Několik hodin po jídle se může dostavit nevolnost, bolesti v břiše a průjmy. Může se však stát, že se objeví i mnohem závažnější poruchy jako je teplota nad 40 °C, silné bolesti v kříži, třesavka. Může dojít až k akutnímu selhání ledvin.

V některých případech se příznaky dostavují pozvolna a drobné akutní postižení ledvin se změní v chronické, kdy ledviny přestávají pomalu fungovat a postižený může i zemřít. Toto poškození se může objevit až několik let po požívání této houby.

Hřib satan je jedním z našich nejkrásnějších hřibů, ale je prudce jedovatý.

Průběh otravy: Pouhý kousek klobouku požitý při ochutnávání vám během půl až dvou hodin způsobí neztišitelné zvracení. Otrava končí dobře, úmrtí nejsou známa.

Muchomůrka červená                                                                                                                                                                       

Pravděpodobně již dávno před naším letopočtem se muchomůrka červená používala jako magická droga k omamným účelům při náboženských obřadech.

Naše babičky a prababičky s její pomocí lapaly mouchy – naložily je do mléka a výluh použily jako mucholapku – odtud název muchomůrka.

Latinsky se tato houba nazývá Amanita muscaria, a proto se jed, který obsahuje, nazývá muscarin. Bylo však zjištěno, že muskarinu obsahuje muchomůrka červená poměrně málo a dnes víme, že její jedovatost je vlastně způsobena celou skupinou jiných látek.

Průběh otravy: Půl až 3 hodiny po jídle se dostavuje nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, bušení srdce. Zorničky jsou rozšířeny, což může způsobit poruchy vidění. Otrávený se často podobá opilému: hodně mluví, jen tak se směje nebo pláče, pobíhá, bije sám sebe, zdravotníkům tyká, nadává apod. Jeden lékař jednou takto otráveného pacienta označil za „vzrušeného primitiva“. Pak nastupuje mrákotný stav, halucinace, kdy pacient křičí, brání se a v nemocnici často vzbudí celé oddělení. Nakonec upadá do hlubokého spánku a po probuzení si nic nepamatuje. Otrava i přes dramatický průběh končí ve většině případů druhý den a úmrtí jsou spíše ojedinělá.

Otrava muchomůrkou červenou je vzácná a vyskytuje se hlavně u malých dětí. Převážná většina těchto otrav je způsobena muchomůrkou tygrovanou (panterovou), má stejný průběh i léčbu.

Muchomůrka tygrovaná

Pavučinec plyšový 

Pavučinec je jedna z našich nezákeřnějších hub, neboť příznaky otravy se objevují nejdříve za 2 dny a nejpozději za více než 2 týdny (!) po požití, kdy už si jen málokdo spojí konzumaci hub s onemocněním.

U nás byla otrava pavučincem poprvé zaznamenána až v roce 1977, kdy zemřela dvouletá holčička po opakovaném podání houbové polévky. Otce se podařilo po velkém úsilí zachránit.

Průběh otravy: Pavučinec váženě postihuje ledviny. Po požití hub se objevují průjmy a zvracení, po dvou a více dnech poruchy močení, až postižený nakonec přestane močit úplně. Otrava často končí smrtí nebo trvalým poškozením ledvin, které vyžaduje pravidelnou dialýzu nebo transplantaci.

Pečárka zápašná

Ve velké oblibě je u nás pečárka polní, neboli žampion. Patříte-li mezi ty, kteří jej rádi sbírají v přírod, dejte pozor, abyste si jej nespletli s jedovatou pečárkou zápašnou!  Tato mírně jedovatá houba může způsobit různě silné žaludeční potíže. U odolnějších jedinců nemusí požití pečárky zápašné vyvolat žádné potíže, ti méně odolní prožijí nepříjemné chvíle.

Při tepelné úpravě (dušení, vaření) vydává pečárka odporný pach po karbolu nebo svítiplynu, což obvykle zabrání houbařům v její konzumaci.

Průběh otravy: Za 1–3 hodiny po požití většího množství těchto hub se objeví silné bolesti břicha a zvracení, které trvá několik hodin. Průjmy jsou spíše výjimkou.

Strmělka vosková

Některé druhy rodu strmělka obsahují velké množství jedu nazývaného muskarin. Jde nejen o strmělku voskovou, ale také o listomilnou, odbarvenou, potůčkovou a další.

Průběh otravy: Někdy již během jídla, častěji však do 2 hodin po něm, se objevuje nápadné pocení, slinění a slzení. Postižený se někdy ve svém potu doslova koupe. Dostavuje se zvracení, průjmy, žaludeční nevolnost. Klesá krevní tlak, zpomaluje se tep, nemocný má zimnici a třesavku. Zužují se zorničky a dochází k poruchám vidění, nastupují problémy s dýcháním, které mohou vyústit až v úplnou zástavu dechu. Pokud postižený snědl větší množství hub, které obsahovaly větší množství jedu, může bez včasného lékařského ošetření zemřít.

Vláknice začervenalá

Rod vláknice zahrnuje u nás asi 100 druhů. Většina z nich obsahuje v různém množství jed muskarin. Nejnebezpečnější je vláknice začervenalá, která se u nás někdy nazývá také Patouillardovou (na počest francouzského mykologa Patoulliarda). Smrtelnou dávku jedu obsahuje 100–500 g čerstvé houby

Průběh otravy: Je totožný s otravou strmělky voskové.

Třepenitka svazčitá

Tato třepenitka je nejen odporně hořká, a to i po uvaření, ale po jejím požití jsou zaznamenány otravy podobné otravám smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou.

Ucháč obecný 

Průběh otravy: Připomíná trochu otravu muchomůrkou zelenou, ale v některých příznacích se liší. Asi 5–10 hodin po jídle přichází nevolnost, bolesti hlavy a břicha, zvracení. Zvracení však není dlouhodobé jako u otravy muchomůrkou zelenou. Také průjem, typický pro otravu muchomůrkou zelenou, je u ucháče spíše výjimečný. Často dochází k otoku mozku a selhání krevního oběhu. Objevuje se žloutenka a někdy otrava končí i úmrtím.

Závojenka jarní

Závojenka jarní, nebo také zvonovka jarní, je silně jedovatá houba.

Průběh otravy: 2-4 hodiny po jídle se opakovaně dostaví silné průjmy, které mohou trvat i několik dnů. Dlouhodobé průjmy vedou k silnému odvodnění organismu a následnému těžkému vyčerpání a únavě. 

Závojenka olovová

Závojenka olovová je silně jedovatá houba, u nás známá také pod latinským názvem „lividum“. V mládí může připomínat malé hříbečky.

Průběh otravy: 2-4 hodiny po jídle se objeví úporné zvracení a silnými průjmy. Tento stav někdy trvá i několik dní a vede k velkému vyčerpání organismu. Může dojít i k poškození ledvin. Otravy jsou nebezpečné především pro malé děti a starší osoby, které jsou ohroženy na životě.