{"id":665,"date":"2010-10-03T11:15:59","date_gmt":"2010-10-03T09:15:59","guid":{"rendered":"https:\/\/viscojis.cz\/teens\/2010\/10\/03\/133\/"},"modified":"2025-02-07T15:11:34","modified_gmt":"2025-02-07T14:11:34","slug":"133","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/viscojis.cz\/teens\/133\/","title":{"rendered":"Sacharidy ve v\u00fd\u017eiv\u011b"},"content":{"rendered":"

V\u00fdznam sacharid\u016f<\/span> pro organizmus, vliv jejich nedostatku a nadbytku na zdrav\u00ed \u010dlov\u011bka.<\/span><\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\"dort\"<\/strong><\/p>\n

sacharidy<\/span> jsou pro n\u00e1\u0161 organizmus rychl\u00fdm zdrojem energie, jeden gram dod\u00e1 t\u011blu asi 17 kJ. Jsou ulo\u017eeny jako glykogen v\u00a0j\u00e1trech a ve svalech. P\u0159i hladov\u011bn\u00ed se v j\u00e1trech za\u010dne glykogen \u0161t\u011bpit na gluk\u00f3zu<\/span>, kter\u00e1 putuje krv\u00ed k\u00a0dal\u0161\u00edm org\u00e1n\u016fm a je v\u00a0nich vyu\u017eita k\u00a0tvorb\u011b energie pro t\u011blesn\u00e9 funkce. Jatern\u00ed z\u00e1soby glykogenu<\/span> vydr\u017e\u00ed p\u0159i hladov\u011bn\u00ed jen 12 a\u017e 18 hodin. Z\u00e1soby glykogenu<\/span> ve svalech vydr\u017e\u00ed d\u00e9le, ale mohou b\u00fdt vyu\u017eity pouze svalem. P\u0159i vy\u010derp\u00e1n\u00ed glykogenov\u00fdch z\u00e1sob, nap\u0159\u00edklad p\u0159i del\u0161\u00edm hladov\u011bn\u00ed, si t\u011blo za\u010dne gluk\u00f3zu<\/span> vyr\u00e1b\u011bt z b\u00edlkovin a tuk\u016f.\u00a0V nadbytku se sacharidy<\/span> v t\u011ble ukl\u00e1daj\u00ed do z\u00e1sob nejprve jako glykogen, a kdy\u017e jsou z\u00e1sob\u00e1rny glykogenu<\/span> pln\u00e9, p\u0159em\u011b\u0148uje je t\u011blo na tuky a ukl\u00e1d\u00e1 do tukov\u00e9 tk\u00e1n\u011b.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

D\u011blen\u00ed sacharid\u016f<\/span><\/strong><\/p>\n

sacharidy<\/span> jsou ji\u017e \u0159adu let d\u011bleny na jednoduch\u00e9 a slo\u017eit\u00e9 podle po\u010dtu cukern\u00fdch jednotek, ze kter\u00fdch jsou slo\u017eeny. sacharidy<\/span> slo\u017een\u00e9 z\u00a0jedn\u00e9 \u010di dvou jednotek (mono a disacharidy) naz\u00fdv\u00e1me jednoduch\u00e9 cukry (nap\u0159\u00edklad kostkov\u00fd cukr), jako slo\u017eit\u00e9 nebo tak\u00e9 komplexn\u00ed (polysacharidy<\/span>) jsou ozna\u010dov\u00e1ny sacharidy<\/span> tvo\u0159en\u00e9 \u0159\u00e1dov\u011b stovkami jednotek (nap\u0159\u00edklad \u0161krob). Mezi t\u011bmito dv\u011bma skupinami se pohybuj\u00ed oligosacharidy slo\u017een\u00e9 z\u00a0n\u011bkolika m\u00e1lo jednotek (nap\u0159. rafin\u00f3za v\u00a0lu\u0161t\u011bnin\u00e1ch).<\/p>\n

D\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed doporu\u010den\u00ed j\u00edst m\u00e9n\u011b jednoduch\u00fdch a v\u00edce slo\u017eit\u00fdch sacharid\u016f<\/span> bylo zalo\u017eeno na domn\u011bnce, \u017ee po \u0161krobov\u00fdch potravin\u00e1ch stoup\u00e1 hladina krevn\u00edho cukru pomaleji ne\u017e po potravin\u00e1ch obsahuj\u00edc\u00edch zejm\u00e9na jednoduch\u00e9 cukry. Dnes ji\u017e v\u00edme, \u017ee toto tvrzen\u00ed neplat\u00ed pro v\u0161echny slo\u017eit\u00e9 sacharidy<\/span> a \u017ee je t\u0159eba k\u00a0nim p\u0159istupovat rozd\u00edln\u011b, nebo\u0165 jejich schopnost zvedat hladinu cukru v\u00a0krvi se velmi li\u0161\u00ed. Proto byl dodate\u010dn\u011b zaveden glykemick\u00fd index<\/span> potravin. \u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

glykemick\u00fd index<\/span><\/strong> potravin<\/strong><\/p>\n

glykemick\u00fd index<\/span> potravin (GI) vyjad\u0159uje, jak rychle po konzumaci sacharidov\u00e9 potraviny (= potravina obsahem \u0161krob\u016f nebo cukr\u016f) stoupne hladina cukru (gluk\u00f3zy) v\u00a0krvi. \u010c\u00edm je GI potraviny vy\u0161\u0161\u00ed, t\u00edm v\u00edce a rychleji stoup\u00e1 po sn\u011bden\u00ed t\u00e9to potraviny hladina gluk\u00f3zy v krvi. Po potravin\u00e1ch s vysok\u00fdm GI (nad 70) m\u00e1me d\u0159\u00edve hlad, zvy\u0161uje se riziko vzniku nadv\u00e1hy a cukrovky. Vysok\u00fd GI maj\u00ed hlavn\u011b potraviny s tzv. \u201erafinovan\u00fdmi sacharidy<\/span><\/a>„: b\u00edl\u00e9 a sladk\u00e9 pe\u010divo, loupan\u00e1 r\u00fd\u017ee, pufovan\u00e9<\/span> obilniny a v\u011bt\u0161ina sladkost\u00ed. Ni\u017e\u0161\u00ed GI maj\u00ed potraviny, ze kter\u00fdch se \u0161kroby a cukry vst\u0159eb\u00e1vaj\u00ed pomaleji \u2013 lu\u0161t\u011bniny, ovoce a zelenina, celozrnn\u00e9 obilniny, o\u0159echy a semena, ml\u00e9\u010dn\u00e9 v\u00fdrobky.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Jednoduch\u00e9 cukry<\/strong><\/p>\n

\u010casto je konzumujeme v podob\u011b sladkost\u00ed, bonbon\u016f, z\u00e1kusk\u016f, zava\u0159enin \u010di sladk\u00fdch limon\u00e1d. Jedn\u00e1 se nap\u0159\u00edklad o gluk\u00f3zu<\/span> (hroznov\u00fd cukr), frukt\u00f3zu (ovocn\u00fd cukr) a sachar\u00f3zu (\u0159epn\u00fd cukr). Pro na\u0161e t\u011blo jsou sice okam\u017eit\u00fdm zdrojem energie, ale velmi rychle po nich nastoup\u00ed hlad a \u00fanava. Nadto neobsahuj\u00ed dal\u0161\u00ed v\u00fd\u017eivn\u00e9 l\u00e1tky a mluv\u00edme proto o tzv. pr\u00e1zdn\u00fdch kalori\u00edch. N\u011bkter\u00e9 sladkosti (dorty, su\u0161enky, zmrzliny) nav\u00edc\u00a0 nejsou pouze zdrojem cukru, ale tak\u00e9 nasycen\u00fdch tuk\u016f<\/span>, kter\u00e9 na\u0161emu zdrav\u00ed vylo\u017een\u011b \u0161kod\u00ed. Sladkosti proto do na\u0161eho j\u00eddeln\u00ed\u010dku pat\u0159\u00ed jenom jako zpest\u0159en\u00ed, ne jako pravideln\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Slo\u017eit\u00e9 sacharidy<\/span><\/strong><\/p>\n

Slo\u017eit\u00e9 sacharidy<\/span> (\u0161kroby) najdeme v obilovin\u00e1ch, lu\u0161t\u011bnin\u00e1ch, r\u00fd\u017ei, brambor\u00e1ch apod. Pro na\u0161e zdrav\u00ed jsou d\u016fle\u017eit\u00e9 \u0161krobov\u00e9 potraviny, kter\u00e9 maj\u00ed n\u00edzk\u00fd glykemick\u00fd index<\/span>, jako je celozrnn\u00e9 pe\u010divo, neloupan\u00e1 (natural) r\u00fd\u017ee, celozrnn\u00e9 \u0161pagety apod.<\/p>\n

K sacharid\u016fm se \u0159ad\u00ed i v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st vl\u00e1kniny<\/span>, kter\u00e1 je nezbytn\u00e1 pro spr\u00e1vn\u00e9 tr\u00e1ven\u00ed, chr\u00e1n\u00ed proti z\u00e1cp\u011b, pom\u00e1h\u00e1 v l\u00e9\u010db\u011b nadv\u00e1hy, obezity a cukrovky, chr\u00e1n\u00ed p\u0159ed vznikem n\u011bkter\u00fdch n\u00e1dorov\u00fdch onemocn\u011bn\u00ed a p\u0159ed chorobami srdce a c\u00e9v. Je obsa\u017eena hlavn\u011b v celozrnn\u00fdch v\u00fdrobc\u00edch, v lu\u0161t\u011bnin\u00e1ch, v ovoci a zelenin\u011b. V\u00edce se o vl\u00e1knin\u011b do\u010dtete zde<\/a>.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Pot\u0159ebn\u00e9 mno\u017estv\u00ed<\/strong><\/p>\n

sacharidy<\/span> by m\u011bly tvo\u0159it asi 55 \u2013 60 % celkov\u00e9ho energetick\u00e9ho p\u0159\u00edjmu, v\u011bt\u0161ina by m\u011bla b\u00fdt v podob\u011b slo\u017eit\u00fdch sacharid\u016f<\/span> s \u00a0n\u00edzk\u00fdm GI (pod 55). Pod\u00edl jednoduch\u00fdch cukr\u016f by nem\u011bl p\u0159evy\u0161ovat 10 % z celkov\u00e9ho p\u0159\u00edjmu energie. Doporu\u010den\u00fd denn\u00ed p\u0159\u00edjem vl\u00e1kniny<\/span> by m\u011bl b\u00fdt alespo\u0148 30 g.\u00a0<\/p>\n

Nadbyte\u010dn\u00fd p\u0159\u00edjem cukru, zejm\u00e9na v\u00a0podob\u011b potravin s\u00a0 vysok\u00fdm GI zvy\u0161uje\u00a0 pravd\u011bpodobnost vzniku nadv\u00e1hy, obezity, cukrovky \u010di zubn\u00edho kazu.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Pou\u017eit\u00e1 literatura:<\/strong><\/em><\/p>\n

Manu\u00e1l prevence v l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 praxi. 3. LF a SZ\u00da, souborn\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed 2004.<\/em>
Ledvina, M.: Biochemie. Karolinum Praha, 1993, s. 13-121<\/em>
Br\u00e1zdov\u00e1, Z.: V\u00fd\u017eiva \u010dlov\u011bka. Vy\u0161kov, 2005, s. 10-124<\/em>
Kotul\u00e1n, J., Hrub\u00e1, D., Bencko, V.: Preventivn\u00ed l\u00e9ka\u0159stv\u00ed I. d\u00edl, Masarykova univerzita Brno, 1993, s.98-110<\/em>
Skala, E.: V\u00fd\u017eiva ve zdrav\u00ed a nemoci. L\u00e9ka\u0159sk\u00e9 listy, 2003\/2, s. 7-10<\/em>
Reil, P.: Zdroje sacharid\u016f<\/span> a jejich vyu\u017eit\u00ed u \u010dlov\u011bka. V\u00fd\u017eiva a potraviny, 2000, 55(2), s. 41-42.<\/em>
Reil, P.: Nov\u00e9 poznatky o \u00faloze sacharid\u016f<\/span> ve v\u00fd\u017eiv\u011b. V\u00fd\u017eiva a potraviny, 2003, 58(4), s. 123-125<\/em>
V\u00fd\u017eivov\u00e1 doporu\u010den\u00ed pro obyvatelstvo \u010cR, MZ \u010cR 2005<\/em>
Food tables: http:\/\/www.nal.usda.gov\/fnic\/foodcomp\/search\/<\/a><\/em>
vyhl\u00e1\u0161ka MZe \u010d. 333\/1997 Sb.: http:\/\/217.198.114.113\/cze\/legislativa\/article.asp?id=54417&cat=2166&ts=5ec3<\/a><\/em><\/p>\n

\u00a0
<\/em><\/span><\/p>\n

<\/strong><\/span>\u00a0<\/span><\/p>\n

\u00a0<\/p>\n