Zajímavosti modul
Pivo kromě alkoholu obsahuje celou řadu dalších látek, např. sacharidy, bílkoviny, hořké látky chmele, polyfenolické sloučeniny, oxid uhličitý, vitamíny a minerální látky.
Významné je zastoupení minerálů v pivu, kde nacházíme kromě draslíku a sodíku, které jsou zde v příznivém poměru, také chloridy, vápník, fosfor, hořčík a křemík.
Z vitaminů obsažených v pivu jsou nejvýznamnější vitaminy skupiny B – thiamin, riboflavin, pyridoxin, niacin a kyselina listová. Vzhledem ke kombinaci těchto složek je pivo fyziologicky vyrovnaný roztok s vysokou nutriční hodnotu, především pro vhodnou vyváženost iontů a minerálních látek, vitaminů a polyfenolických látek.
Pivo je možno do jisté míry uznávat i jako nápoj vhodný k utišení žízně. Je si ale nutno uvědomit, že příznivé účinky piva na lidský organizmus se mohou projevit jen při jeho střídmé konzumaci, kdy se ještě nemohou projevit negativní účinky alkoholu. Proto zde platí známé přísloví: „Jez do polosyta, pij do polopita a budeš žít dlouhá léta“.
Autor: lb
- Likérové víno (např. „portské“), které se vyrábí z hroznového moštu nebo z vína za přídavku destilátu z vína nebo z produktů révy vinné a zahuštěného hroznového moštu. Obsah alkoholu je 15 až 22 % obj., a celkový obsah alkoholu je nejméně 17,5 % obj.
- Šumivé víno se získává prvotním nebo druhotným alkoholickým kvašením z čerstvých vinných hroznů nebo z hroznového moštu nebo z vína. Oxid uhličitý pochází výhradně z kvašení a přetlak je nejméně 3 bary.
- Sekt (jakostní šumivé víno) je šumivé víno z hroznů nebo z vín ze stanovené pěstitelské oblasti, které splnilo předepsanou dobu výroby a zrání a vykazuje obsah alkoholu nejméně 10 % obj. Při splnění zvláštních podmínek lze uvést „kvašeno v lahvi“. Pěstitelský sekt musí být vyroben u pěstitele a z jeho hroznů.
Podle obsahu zbytkového cukru se sekty označují:
- Extra brut, obsah cukru je 0 až 6g/l
- Brut, obsah cukru je nižší než 15 g/l
- Extra dry, obsah cukru je 12 až 20 g/l
- Sec, obsah cukru je 17 až 35 g/l
- Demi-sec, polosuché, obsah cukru je 33 až 50 g/l
- Doux, sladké, obsah cukru je vyšší než 50 g/l
- Šumivé víno se vyrábí ze stolního vína a dosycuje se oxidem uhličitým na přetlak nejméně 3 bary.
- Perlivé víno se vyrábí z hroznů a moštů. Skutečný obsah alkoholu v konečném výrobku je nejméně 7 % obj., přetlak vyvolaný přírodně, nebo dosycený uměle oxidem uhličitým je 1 až 2,5 baru.
- Matolinové víno („druhák“) je možné použit jen k destilaci nebo pro vlastn?? spotřebu rodiny vinaře.
- Barique (zrálo v sudu) je víno podle stanovených požadavků zrání v sudu.
- Klaret je víno vyrobené z modrých hroznů bez nakvášení.
- Růžák nebo „ryšák“ je víno vyrobené ze směsí bílých, červených a modrých hroznů.
- Archivní je víno uváděné do oběhu nejméně 3 roky od roku sklizně.
- Burčák je částečně zkvašené hroznové víno z tuzemské produkce, lze jej prodávat od 1. srpna do 30 listopadu.
- Mladé víno je víno uváděné do oběhu nejdéle do konce kalendářního roku, v němž proběhla sklizeň.
- Panenská sklizeň“, (??panenské víno“) je víno z první sklizně na vinici.
- Rezerva je víno, které zrálo nejméně 24 měsíců (z části v sudu, z části v lahvi).
Pod pojmem ovocná a ostatní vína se rozumí:
- ovocným vínem nápoj vyrobený alkoholovým kvašením šťávy z ovoce s výjimkou hroznů révy vinné, kterou je možno před kvašením upravit přídavkem vody a cukru,
- sladovým vínem nápoj vyrobený alkoholovým kvašením sladových výluhů pomocí sulfitových kvasinek,
- bylinným vínem nápoj vyrobený z cukru zkvašeného s přídavkem vody nebo vyrobený ze sladového vína, macerací částí bylin nebo dřevin, nebo přidáním jejich výluhů; úprava přidáním lihu, lihovin nebo jiných alkoholických nápojů není přípustná,
- likérovým vínem ovocným nápoj vyrobený z nekvašené šťávy z ovoce nebo z nekvašené šťávy z plodů černého bezu s přidáním lihu nebo destilátu a cukru,
- ovocným vínem dezertním kořeněným je ovocné dezertní víno s přidáním koření nebo výluhů vyrobených z tohoto koření.
Autor: lb
Biotechnologie jsou technické aplikace či postupy používající biologický systém, účinný živý organismus nebo jeho části, k výrobě, opracování nebo modifikaci produktu. Využívají se především v zemědělství, potravinářství a medicíně. Jedná se zejména o využívání nižších organismů. Klasické biotechnologie (fermentační postupy) používané od nepaměti se zabývají produkcí potravin (pivo, víno, mléčné produkty, kysané zelí, okurky, kvasnice aj.), některé přírodní bakterie se také využívají k těžbě (tzv. biologické loužení, bioleaching).
Dále se biotechnologie uplatňují při úpravě odpadů a organických materiálů (např. kompostování, anaerobní digesce, mechanicko-biologická úprava), používají se rovněž k remediaci znečištěné zeminy (bioremediace). Široké uplatnění nalézají také při výrobě antibiotik (penicilinu), některých aminokyselin apod.
Intenzivně se rozvíjejícím odvětvím biotechnologie jsou genetické manipulace. Při genetické manipulaci se do jednoho organismu cíleně vnáší určitý gen či geny jiného organismu. Takto geneticky modifikované organismy (GMO) se dnes ve velké míře využívají v medicíně (výroba insulinu a dalších hormonů), potravinářství (například rekombinantní chymosin pro výrobu sýrů) nebo v zemědělství (odrůdy kukuřice a bavlny odolné vůči hmyzu, sója rezistentní vůči herbicidům aj).
Biotechnologické postupy je možno dále klasifikovat podle různých hledisek. Poměrně běžná je klasifikace na základě oblasti, ve které je výsledný biotechnologický produkt použit. Podle tohoto principu se rozlišuje tzv. červená biotechnologie využívaná v lékařství a farmacii, příkladem mohou být uvedené bakterie produkující antibiotika nebo humánní insulin či rekombinantní adenoviry používané v genové terapii.
Bílá biotechnologie aplikovaná při průmyslové výrobě chemických látek, kterou se dosahuje ekonomičtější výroba a prospěch pro životní prostředí v podobě menšího množství odpadu. V zemědělství se používá tzv. zelená biotechnologie, jejímž příkladem mohou být bakteriální kmeny používané ke kompostování nebo uvedené transgenní plodiny.
Zdroj: Bezpečnost potravin A-Z