O medu, jednom z nejstarších sladidel, jak vzniká, co obsahuje a jeho přednosti.

Med je pravděpodobně nejstarším sladidlem, které člověk používá. První doklad o znalosti medu je více než 15 tisíc let starý. Staří Řekové uctívali med jako pokrm bohů a obětovali ho při svých náboženských obřadech. Med byl dáván jako cenný dar také do hrobek faraónů, dokonce se jím také mumifikovalo.

Jak med vzniká

Med vzniká činností včel – buď snůškou květního nektaru (květový med), nebo snůškou medovice (lesní med). Květní nektar je sladká šťáva obsažená v květech. medovice je sladká lepkavá tekutina, kterou sbírají včely na jehličí, listech a větévkách lesních rostlin. Nepochází ale z těchto rostlin – vylučují ji různé druhy mšic, které na lesních rostlinách parazitují.

Co med obsahuje a jak působí

Oproti cukru med obsahuje kromě cukrů glukózy a fruktózy také minerální látky (med obsahuje například fosfor (P), vápník (Ca), hořčík (Mg) a zinek (Zn), vitaminy B skupiny a enzymy. V medu je obsažená hlavně amyláza, enzym, který pochází z trávicího systému včel a který pomáhá trávit škroby. Proto med mírně pomáhá k lepšímu trávení škrobových jídel – například pečiva, brambor, rýže a podobně. Pokud ale projde med tepelnou úpravou (teplotou asi nad 42 oC), enzymy v něm obsažené se zničí. Takže pokud si dáte horký čaj s medem, pijete vlastně jen sladký čaj. Med by se měl správně do čaje přidat až těsně před vypitím.

Protože med obsahuje trávicí enzymy a také vysoký podíl jednoduchých cukrů, je dobře stravitelný. Je výborným zdrojem rychle dostupné energie pro svaly a mozek, doporučuje se například k obnovení energetických rezerv po sportu nebo při učení. Pro své antibakteriální účinky pomáhá med chránit stěnu žaludku a střeva a používá se jako podpůrný prostředek při léčbě nachlazení. Díky schopnosti vázat vodu má zase mírný projímavý účinek (pomáhá proti zácpě).

Pro diabetiky med představuje podobné riziko jako cukr. Stejně tak pro ty, kteří potřebují snížit hmotnost, je med jen o málo vhodnější než cukr (energetický obsah medu je o něco nižší než cukru – 100 g medu má 1350 kJ, zatímco stejné množství cukru má 1668 kJ). Med by také neměli jíst lidé, kteří jsou alergičtí na pyly, protože med obsahuje zbytky těch pylů, z jejichž rostlin včely sbíraly nektar.

Med v kuchyni

Med se přidává do mnoha tradičních sladkostí – do perníku, medových koláčků, medovníků, různých sušenek. Kromě charakteristické chuti dodává med pečivu také vláčnost a lepší tvárnost. Z medu se vyrábí i tradiční alkoholický nápoj medovina. Med se doporučuje také jako kosmetický prostředek například na popraskané rty nebo jako zvláčňující pleťová maska, byly prokázány i schopnosti medu urychlit hojení ran.

Použitá literatura:

Oliveriusová, L.: Čím si osladíme?, STOB
Přidal, A.: Med – jeho vznik a význam pro člověka
Jull AB, Rodgers A, Walker N.:Honey as a topical treatment for wounds, PubMed