O tom, jakou funkci má vápník v našem těle, kolik ho potřebujeme a které potraviny jsou jeho ideálním zdrojem.

Vápník je totiž jeden z biogenních prvků – neobejde se bez něj žádný živočich lidi nevyjímaje. V lidském těle je nezbytný jako součást kostí a zubů, pro přenos nervového vzruchu ve svalech (včetně srdečního svalu), pro srážlivost krve, propustnost buněčných membrán a činnost enzymů. Dospělý člověk má ve svém těle průměrně 1000 g vápníku.

Využití vápníku v těle řídí hormony štítné žlázy a příštítných tělísek a také aktivní forma vitaminu D. Vstřebávání probíhá ve střevě, vylučuje se stolicí (hlavně nevstřebaný vápník) a močí (ledviny udržují stálou hladinu vápníku v krvi, přebytek vyloučí do moči).

Příčiny a příznaky nedostatku vápníku

Nedostatek vápníku může mít mnoho příčin. Kromě nízkého příjmu samotného vápníku v potravě je to i nedostatečný příjem hořčíku a vitaminu D, poruchy metabolizmu vápníku (nemoci štítné žlázy a příštítných tělísek), porucha vstřebávání vápníku nebo vitaminu D (nemoci střev, jater nebo ledvin), zvýšené ztráty vápníku (nemoci ledvin) a další.

Hlavními projevy nedostatku vápníku jsou: svalové křeče, poruchy srdečního rytmu (arytmie), porucha stavby kostí (v dětství křivice nebo v dospělosti osteoporóza či osteomalacie).

Naopak příliš vysoká hladina vápníku v krvi (hyperkalcémie) se vyskytuje vzácně.

Kolik vápníku potřebujeme

Potřeba vápníku závisí na věku – v dětství a dospívání je ho potřeba mnohem více, protože se teprve vytváří kostní hmota (asi do 25 let). Později v dospělosti, kdy už se množství kostní hmoty jen udržuje, potřeba vápníku klesá (asi na 800-1000 mg/den). Maminky v době těhotenství a kojení a ženy po menopauze pak mají potřebu vápníku znovu zvýšenou (1500 mg/den).

Jaké potraviny máme jíst, abychom měli vápníku dostatek

Hlavním zdrojem vápníku jsou pro nás mléko a mléčné výrobky, hlavně sýry a tvaroh. Avšak pozor na tavené sýry! – mají sice také hodně vápníku, kvůli obsahu tavicích solí ho z nich však vstřebáme jen minimum. Vápník je také bohatě obsažen v zelí, kapustě, růžičkové kapustě, květáku a brokolici – z těchto druhů zeleniny se velmi dobře dostává do těla, dokonce lépe než z mléka. Hodně vápníku nám poskytnou také konzervované a marinované ryby konzumované s kostmi (právě v kostech je vápník obsažen). Dalšími zdroji jsou ořechy, semena a luštěniny, nicméně z těchto potravin, i když mají vysoký obsah vápníku, např. mák, jej nedokáže naše tělo vstřebat tak dobře jako z výše zmíněných. A za zmínku stojí také některé minerální vody s vyšším obsahem vápníku.

Pro využití vápníku potřebujeme i další minerální látky (hlavně hořčík) a vitamin D. Vitamin D je nezbytný při ukládání vápníku do kostní hmoty, proto jak při nedostatku vápníku, tak při nedostatku vitaminu D v dětství a dospívání může vzniknout křivice. Dostatek vitaminu D si zajistíme především tím, že se nebudeme úplně vyhýbat sluníčku a budeme jíst potraviny s dostatečným množstvím vitaminu D (mléko, mléčné výrobky, žloutek, játra, ryby). Hořčík získáme často ze stejných potravin jako vápník (ořechy, mléko a mléčné výrobky, luštěniny, obilniny), poskytnou nám ho ale i maso a mořské ryby.

Některé potraviny naopak zhoršují vstřebávání vápníku nebo zvyšují jeho ztráty. Schopnost využít vápník z potravy zhoršuje velké množství vlákniny, kyseliny v potravinách (kys. fosforečná – např. v cole, kys. šťavelová – např. v nezralém ovoci a některé zelenině). Časté pití nápojů typu Cola a také kávy přispívá k úbytku kostní hmoty a osteoporóze. Ke škodlivým návykům, které zvyšují nebezpečí osteoporózy, patří také kouření a nedostatek pohybu.

Použitá literatura

Fialová, L., Vejražka, M.: Metabolismus vápníku a fosforu, 1. lékařská fakulta UK, Ústav lékařské biochemie.
Illková, O., Nečasová, L., Vašíčková Z.: Zdravá výživa malých dětí, 1. vydání, Portál, 2005, 192s.
Keller, U., Meier, R., Bertolli, S.: Klinická výživa, 1. vydání, Praha, Scientia medica, 1993, 240s.
Nevoral, J.: Výživa v dětském věku, 1. vydání, Nakl. H+H, 2003, 435s.
Doporučené denní dávky, portál Výživa dětí

.