O vlivu výživy na vznik zhoubných nádorů.

Některé složky stravy mohou před rakovinou chránit, jiné mají prokazatelně rakovinotvorné účinky. Význam mají jak látky přirozeně se vyskytující v potravinách, tak látky, které se do potravin dostanou v průběhu výroby, skladování či kuchyňské úpravy. 

Jak se nejdůležitější výživové faktory uplatňují ve vztahu k nádorům?

Energetický příjem a obezita

Větší přísun energie, než odpovídá výdeji, zvyšuje riziko vzniku nádorového onemocnění obecně. Obezita zvyšuje riziko vzniku nádoru dělohy, ledvin, prsu, žlučníku a tlustého střeva a konečníku.

Vláknina

Vláknina pravděpodobně chrání před vznikem nádorů tlustého střeva a konečníku, ale také před nádory vaječníků a prsu. Pod pojmem vláknina je skryto množství různorodých složek obsažených v ovoci, zelenině, obilovinách a luštěninách. Většinou ale nelze přesně odlišit, nač má určitá složka vlákniny konkrétní příznivý vliv. Potraviny bohaté na vlákninu navíc obsahují další významné složky – vitaminy, minerální látky a další velmi účinné látky. Účinek samostatné vlákniny proto nelze od celkového účinku ovoce, zeleniny a dalších vlákninových zdrojů striktně oddělit. Spíše se doporučuje pravidelná konzumace potravin bohatých na vlákninu než konzumace izolované vlákniny v podobě potravinových doplňků. Doporučená denní dávka vlákniny je 25 g, ale děti mladší 10 let by měly vlákninu dostávat podle následujícího vzorce:  k věku dítěte se připočte pět gramů vlákniny.

Tuky

Tuky jsou podezřívány, že při vyšším příjmu zvyšují riziko vzniku nádorů tlustého střeva a konečníku, prostaty prsu, možná také endometria, vaječníků a slinivky břišní. Role jednotlivých skupin mastných kyselin není zcela jasná a výsledky provedených studií jsou kontroverzní. Dle některých studií pouze vysoce nenenasycené omega-3 mastné kyseliny mají ochranný efekt a snižují riziko vzniku nádorů prsu, tlustého střeva a konečníku.

Vitaminy, minerální látky a stopové prvky

V ochraně před nádorovými onemocněními se uplatňují zejména vitamin C, E, beta karoten, zinek a selen. Jejich účinek je ale prokázán, pokud jsou součástí potravin, zvláště těch, které jich obsahují vyšší množství. Jejich příznivý vliv v podobě potravních doplňků prokázán nebyl.

Ovoce a zelenina

Konzumace ovoce a zeleniny má prokázaný ochranný účinek na vznik nádorů úst, hltanu, hrtanu, jícnu, plic, žaludku, tlustého střeva a konečníku a pravděpodobně i mnoha dalších, jako jsou nádory prsu, slinivky břišní a močového měchýře. Jedná se vesměs o účinek ovoce a zeleniny jako celku. U některých druhů nádorů se zdá být významný i vliv konkrétních složek ovoce a zeleniny (vlákniny, vitaminů, minerálních látek a látek označovaných jako fytochemikálie, což je obsáhlá skupina rostlinných sloučenin, které dokáží příznivě ovlivňovat naše zdraví). Zatím se ovšem vychází z toho, že účinek látek obsažených v ovoci a zelenině je komplexní a nelze jej nahradit samostatně izolovanými preparáty.

Maso

Vysoká konzumace především červeného masa (hovězí, vepřové) podle některých studií zvyšuje riziko nádoru tlustého střeva a konečníku, pravděpodobně i slinivky břišní, prostaty a ledvin. Konzumace ryb má pravděpodobně účinek spíše ochranný.

Výroba, způsoby skladování potravin a příprava stravy

Během výrobního procesu se do potraviny mohou dostat kontaminující látky, například zbytky přípravků používaných v boji proti plevelům a škůdcům. Naopak cíleně se používají tzv. přídatné látky, které mají nějakým způsobem zlepšit vlastnosti dané potraviny. Tyto látky mohou být teoreticky škodlivé ve vztahu k nádorovým onemocněním, vše ale podléhá přísné kontrole a riziko by mělo být téměř nulové.

Při nevhodném způsobu skladování potravin může dojít k růstu potravinových plísní, které mohou produkovat plísňové jedy mykotoxiny, z nichž některé mají prokazatelně rakovinotvorné účinky (nejznámější aflatoxin B1 se spolupodílí na vzniku rakoviny jater).

Důležitý je i domácí způsob přípravy stravy: při užívání velmi vysokých teplot při vaření, pečení, smažení a grilování dochází v potravinách ke vzniku sloučenin s prokazatelně rakovinotvornými účinky hlavně na tlusté střevo a konečník.

alkohol

Existují důkazy o tom, že konzumace alkoholu zvyšuje riziko vzniku některých nádorů, například úst, hltanu, hrtanu, jícnu, jater, tlustého střeva a konečníku a prsu. Riziko se zvyšuje již při pravidelné konzumaci jedné běžné dávky (např. 0,5 l piva denně).

 
Použitá literatura:

Kolektiv autorů, Manuál prevence a časné detekce nádorových onemocnění. Masarykův onkologický ústav, Brno 2002, s. 49-61
Fiala, J., Výživa a riziko rakoviny – část I: Základní principy. Výživa a potraviny 2004/1 (59), s. 16-19