O mikrovlnách, mikrovlnkách a jejich bezpečném používání v kuchyni.

Mikrovlnné trouby jsou zařízení, která ohřívají jídlo pomocí mikrovln. Někteří se obávají nepříznivých až radioaktivních účinků mikrovlnného záření na potraviny a následného poškození svého zdraví. Jsou mikrovlny radioaktivní? Co se děje mikrovlnce po jejím zapnutí?

Co jsou mikrovlny?

Mikrovlny jsou radiové vlny s vysokou frekvencí (300 MHz až 300 GHz) a stejně jako například světlo tvoří součást elektromagnetického spektra. Mikrovlny, které se používají v mikrovlnkách pro přípravu jídel, mají frekvenci 2,45 GHz. Ostatní mikrovlnné frekvence se využívají pro radiové a televizní vysílání, pro vzdušnou a námořní navigaci, pro telekomunikaci (včetně mobilních telefonů), v průmyslu (například zpracování materiálů) či v lékařství.

Podobně jako světlo se mikrovlny šíří prostorem, odrážejí se od určitých předmětů a jsou pohlcovány některými materiály. Kovové materiály mikrovlny úplně odrážejí, nekovové materiály (například sklo a některé plasty) jsou pro mikrovlny většinou prostupné.

Jak mikrovlnná trouba funguje?

Mikrovlnka je zařízení, které po zapnutí vysílá mikrovlny (mikrovlny vytváří tzv. magnetron), a to do všech stran a směrů. V troubě se mikrovlny odrážejí od kovových stěn a potraviny, které jsou v ní vložené, tuto energii absorbují, díky čemuž dochází k ohřevu potraviny.

Jak se potraviny v mikrovlnce ohřívají?

Všechny materiály obsahující vodu (například potraviny, tkáně či různé kapaliny) mají schopnost pohlcovat energii mikrovln. Mikrovlnná energie rozkmitává molekuly vody, vzniká tření a dochází k ohřevu. V mikrovlnce se pak potravina ohřívá, vaří či peče. Rovnoměrné ohřívání je podporováno tím, že vložené potraviny jsou na talíři, který se otáčí.

Jsou mikrovlny a mikrovlnky bezpečné?

Obavy z ohřevu potravin a pokrmů v mikrovlnné troubě jsou dvojí: jednak je to obava z přímého poškození zdraví mikrovlnami (tedy riziko spojené s únikem mikrovln z trouby), jednak je to strach, zda potraviny ohřáté mikrovlnami nemohou poškodit naše zdraví.

Obava z poškození zdraví mikrovlnami

Někteří z nás se obávají, že s mikrovlnami je spojeno radioaktivní záření. Ovšem mikrovlnné záření patří mezi neionizující záření, a jak bylo již dříve prokázáno, škodlivý ionizační účinek elektromagnetické radiace začíná až v oblasti UV záření, které má zhruba milionkrát vyšší frekvenci než mikrovlnné.

Rizika vyplývající z mikrovlnného záření jsou spojena téměř výhradně s produkcí tepla.    Mikrovlny jsou však v mikrovlnné troubě uzavřeny díky speciální konstrukci. Mikrovlnka začne pracovat až v okamžiku, kdy jsou dvířka zavřená. Minimální množství vln může sice unikat spárami u dvířek či sklem, toto množství ale nesmí nepřevyšovat zdraví bezpečnou hodnotu danou mezinárodními standarty. Aby bylo používání mikrovlnných trub bezpečné, musíme je používat v souladu s pokyny výrobce.

Po vypnutí nezůstává v mikrovlnce ani v ohřátém jídle žádná mikrovlnná energie, záření či dokonce radioaktivita, jak se některé osoby mylně domnívají. Je to jako se světlem a žárovkou –  když žárovka zhasne, světlo zmizí a je tma.

Riziko vyššího úniku mikrovln hrozí v případě, že je trouba poškozená, neodborně opravovaná či jsou-li její dvířka hodně špinavá. Proto je důležité pravidelně kontrolovat, zda dvířka trouby dobře přiléhají a zda části, ke kterým přiléhají, jsou čisté. Během čištění mějte troubu vypnutou ze zásuvky! Je-li mikrovlnka v provozu, je doporučeno nestát přímo před ní.

Obava z poškození potravin mikrovlnami

Čas od času se na internetu či v různých časopisech vynoří alarmující zprávy o údajných zhoubných vlivech mikrovlnného záření na potraviny a následně na naše zdraví. Někdy jde o naivní zprávy, že potraviny se po ohřevu mikrovlnami stávají radioaktivními, jindy o tvrzení odvolávající se na vědecké studie, které varují před nebezpečnými specifickými změnami, ke kterým v potravině během mikrovlnného ohřevu dochází. Avšak jiné než tepelné účinky mikrovln na potraviny zatím nebyly vědecky prokázané, i když se o to již mnoho studií pokoušelo. Je jasné, že při velmi silném ohřevu mohou v potravinách vznikat látky zdraví škodlivé, čehož se můžeme vyvarovat šetrným ohřevem. Nicméně mikrovlnný ohřev, jak se zdá, je k cenným složkám potravin daleko šetrnější než jiné typy ohřevu.
Nicméně opodstatněná by byla spíše obava z hygienického rizika, protože ohřev potravin mikrovlnami je často nerovnoměrný, zejména u potravin, které jsou složeny ze surovin, které se nestejně rychle ohřívají (například párky – střívko a vnitřní náplň či hotová jídla složená z různých potravin). V potravinách mohou při ohřevu vznikat chladnější místa, ve kterých nedošlo k likvidaci nebezpečných mikrobů a představují proto riziko pro vznik onemocnění z potravy. 

Projekt EMF

Projekt EMF vytvořila Světová zdravotnická organizace (SZO) s cílem posuzovat a vyhodnocovat rizika vyplývající z expozice elektromagnetickým polím o frekvencích 0 – 300 GHz, kam spadají i mikrovlny. Projekt EMF má na své webové stránce „Informační listy SZO“ („WHO Fact Sheets“), ve kterých se vyjadřuje k různým aspektům expozice těmto elektromagnetickým polím a jejich vlivu na zdraví. Vychází v několika jazycích, anglickou verzi naleznete zde (podrobnosti o zdravotních vlivech radiofrekvenčních a mikrovlnných polí jsou k dispozici v listech WHO č. 182 a 183).

O tom, jak bezpečně ohřívat či rozmrazovat jídlo v mikrovlnných troubách a jaké nádobí do nich můžeme použít, se dočtete zde.

Použitá literatura

WHO. Elektromagnetická pole a veřejné zdraví. Informační list WHO, překlad Pekárek L, SZU 2005
Electromagnetic Fields and Public Health. International EMF project. WHO fact sheets.
Mikrovlnná trouba. Bezpečnost potravin A-Z, www.bezpecnostpotravin.cz/az/
Houšová J. Jsou mikrovlnky bezpečné? Výživa a potraviny 2005; 4.