O nejčastějším onemocnění z jídla u nás. 

 

Kampylobakterióza je co do počtu onemocnění z jídla u nás na prvním místě. Stejně jako salmonelóza se vyskytuje nejčastěji v letních měsících. Původcem této nákazy je bakterie Campylobacter jejuni.

Jak se můžeme nakazit?

Campylobacter se vyskytuje u domácích i divoce žijících zvířat. Nejvýznamnějším zdrojem nákazy pro člověka je drůbež – kuřata, krůty, neboť více než polovina poražené drůbeže je nakažena touto bakterií. Nakažené může být ale i maso a mléko jiných užitkových zvířat. Zdrojem může být i člověk, který vylučuje bakterii ve stolici.

Onemocnět můžeme po požití infikovaných výrobků z masa, které nebyly dostatečně tepelně ošetřené. Nejčastěji to bývá kuřecí maso. Pozor! Mikrob přežívá i ve zmrazené drůbeži, mrazené masné výrobky nejsou proto zárukou „čistoty“.

Jsou známy také případy onemocnění po kontaktu se živými ptáky, ovcemi nebo se štěňaty a koťaty – a to zejména u dětí.
K přenosu může dojít i nepasterovaným mlékem, vodou nebo ledem.

Jak se můžeme chránit?

Kampylobakterióza je spojována především s konzumací drůbeže, proto bychom se měli snažit správně s ní zacházet v kuchyni (platí to ale i u jiného masa, a nejen masa). Zde je několik hlavních zásad, jak bezpečně zacházet s potravinami:

• Pokrmy je třeba důkladně provařit, propéci nebo jinak tepelně upravit.
• Nenechávat jídlo dlouho stát při pokojové teplotě – při ní se mikrobi rádi a rychle množí. Zbytky jídla zchlaďte. Nejpozději dvě hodiny po uvaření by měly být v chladničce nebo mrazáku. Zbytky jídla je nejlépe spotřebovat do dvou dnů.
• Čím déle jsou uvařené pokrmy skladovány, tím vyšší je pravděpodobnost, že se pokrm zkazí a způsobí onemocnění. Při ohřívání je nutné pokrmy důkladně prohřát i v jádru.
• Pozor si musíme dát také na tzv. křížovou kontaminaci. To znamená zabránit kontaktu syrových potravin nebo jimi znečištěných povrchů, náčiní a rukou s uvařenými nebo jinak tepelně upravenými. Drůbež je nutno zpracovávat a uchovávat odděleně od ostatních potravin, například nepokládáme již upečené kuře na prkénko, na kterém jsme je porcovali syrové. V nakaženém mase jsme sice bakterie teplem zničili, ale na prkénku zůstaly. Když položíme upečené kuře na „nakažené“ prkénko, nakazíme jídlo, sebe a všechny, kteří si dají kuře s námi.
• Mléko, které neprošlo tepelnou úpravou je rizikové – řeč je především o syrovém, nepasterovaném mléku z farmy. V obchodech se běžně prodává mléko, které již bylo tepelně zpracované (pasterované, sterilované).
• Vždy se ujistěte, že používáte pitnou vodu z bezpečných zdrojů.
• A samozřejmostí je dodržování základních hygienických pravidel – mytí rukou, čistota v kuchyni, ochrana potravin před hmyzem, hlodavci a domácími mazlíčky.

Pokud se nakazíme, kampylobakterióza propukne obvykle za 3–5 dní.

Jak se nemoc projevuje?

Onemocnění se podobá salmonelóze, projevuje se horečkou, nevolností, zvracením, bolestmi břicha a průjmy. Průjem trvá několik dní, Stolice jsou vodnaté, odporně páchnoucí, mohou být hlenovité, někdy i s příměsí krve. Nemoc trvá 4–7 dní.

Použitá literatura:

Vědecký výbor pro potraviny: Alimentární onemocnění (infekce a otravy z potravin) SZU Brno 2005
Manuál prevence v lékařské praxi, 3. LF a SZU, souborné vydání 2004.