Jak se sami můžeme chránit před aterosklerózou a nemocemi srdce a cév.
Ateroskleróza se může začít nenápadně rozvíjet již od útlého věku. Správnými stravovacími návyky a dostatečnou pohybovou aktivitou můžeme její rozvoj ovlivnit. Pojďme se podívat, jak na to.
Vysoká hladina cholesterolu a tuků v krvi významně zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév. pravidelné kontroly krevního cholesterolu a tuků jsou proto velmi důležitou součástí prevence. Každý by měl hladinu cholesterolu a tuků ve své krvi znát a, i když je v normě, alespoň 1x za 2 roky si ji nechat znovu změřit.
Zvýšené hladiny v krvi lze kromě farmakologické léčby (pomocí léků) výrazně ovlivnit úpravou životního stylu. Úprava životosprávy zahrnuje především změnu stravovacích zvyklostí, zařazení pravidelné pohybové aktivity, udržení přiměřené tělesné hmotnosti či její snížení (často stačí o 5 až 10 %) a zanechání kouření. Důležité je zabránit nadměrnému příjmu energie (nerovnováze mezi příjmem a výdejem). Zásadní opatření je prevence nadváhy a obezity, případně jejich adekvátní léčba. Jídelníček by měl obsahovat „zdravé“ tuky. Pacienti by se měli vyvarovat potravinám s vysokým obsahem cholesterolu, nasycených mastných kyselin, trans izomerů mastných kyselin a jednoduchých cukrů. Ovoce, a především zelenina by se měly jíst několikrát denně, nejlépe v pěti a více denních dávkách. Vhodné je do stravy zařadit také ořechy, luštěniny, ryby a drůbež. Bílé pečivo by mělo být nahrazeno celozrnným. Doporučuje se co nejmenší příjem tučného masa, másla, jemných obilných produktů (včetně bílého chleba, rohlíků, housek) a cukru. Takový jídelníček by měl výrazně snížit riziko aterosklerózy.
Zvýšená hladina HDL-cholesterolu působí jako ochrana proti ateroskleróze. Lze ji účinně zvýšit fyzickou aktivitou, jako je rychlá chůze, plavání, jogging či jízda na kole, doporučuje se pravidelně 30 minut 4-5x týdně. Také pokles tělesné hmotnosti je provázen vzestupem HDL-cholesterolu. Pokles hmotnosti o 5 kg zvyšuje HDL o 0,05 mmol/l a snižuje riziko srdečně-cévních nemocí o 5 %. U kouření platí, že snižuje HDL-cholesterol, a to jak aktivní tak pasivní kouření. Důležitá je také úprava stravy. Omezit by se měl přísun živočišných tuků a cholesterolu (vnitřnosti, tučné maso, uzeniny a salámy, tučné mléčné výrobky, žloutky, máslo, kokos, sladkosti, čokoláda). Podle výsledků některých studií zvyšuje HDL-cholesterol kyselina olejová, která se vyskytuje ve větší míře v olivovém oleji.
Vysoký krevní tlak může být nejen příčinou aterosklerózy, ale může ji i dále zhoršovat. Výskyt srdečních onemocnění je u osob s vyšším krevním tlakem až 5x vyšší než u zdravých.
Jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů pro nárůst krevního tlaku je zvýšená tělesná hmotnost. Dalším je vysoký příjem kuchyňské soli a konzumace alkoholu. Denní příjem alkoholu je třeba co nejvíce omezit a sůl nahradit kořením či náhražkami soli.
Cukrovka (diabetes) je významným rizikovým faktorem ischemické choroby srdeční. Je sice léčitelná, ale nikoli vyléčitelná, proto je u diabetiků dvojnásob důležité vyloučit ostatní rizikové faktory. Na onemocnění srdce a cév umírá 75 % všech diabetiků. Základními kameny ochrany je u diabetiků snížení hmotnosti u obézních, zanechání kouření u kuřáků, zvýšení pohybové aktivity u fyzicky neaktivních a udržování hladiny cukru v normě. Diabetická dieta je dieta s nízkým obsahem energie a lékař přesně stanovuje množství sacharidů a to podle toho, jak moc redukční dieta musí být.
Kouření škodí nejen plicím, ale i srdci a cévám. Zvyšuje riziko všech komplikací aterosklerózy. Na cévy působí toxicky především nikotin a oxid uhelnatý. Je možno je ovlivnit jediným způsobem: přestat kouřit. Neexistuje mezistupeň mezi kuřákem a nekuřákem. Každá vykouřená cigareta zvyšuje riziko komplikací aterosklerózy. Dobrá zpráva je, že asi 2 roky po zanechání kouření se riziko vzniku onemocnění sníží na riziko nekuřáka.
Nadváha a obezita znamená pro srdce práci navíc, výskyt srdečních infarktů je u obézních častější než u osob s přiměřenou hmotností. S obezitou je navíc spojený vysoký krevní tlak a zvýšená hladina cholesterolu a tuků v krvi. Velkým rizikovým faktorem je především centrální obezita, tuk nahromaděný v břišní oblasti. Terapie se zaměřuje na změnu stravovacích návyků, zvýšení fyzické aktivity a behaviorální intervenci (ta vychází z předpokladu, že nevhodné pohybové a stravovací návyky jsou naučené a je možné se je odnaučit). Rozhodně nestačí držet krátkodobou dietu, ale je nutno úplně změnit svůj životní styl. Snížení tělesné hmotnosti o 5-10 % výrazně snižuje riziko vzniku aterosklerózy a jejích komplikací.
Nedostatek pohybu zvyšuje riziko vzniku srdečních a cévních onemocnění. Pohyb by měl být pravidelný a odpovídat zdravotnímu stavu jedince. Při cvičení je třeba zvolit správný druh pohybu a intenzitu cvičení. Pro snížení rizika aterosklerózy stačí poměrně nízká intenzita cvičení, např. rychlá chůze, plavání nebo jízda na kole, která trvá alespoň 30 minut 4-5x týdně.
Vyskytuje-li se u někoho více rizikových faktorů současně, jejich efekt se nesčítá, ale násobí. Proto při vyloučení některého rizikového faktoru se prognóza pacientů významně zlepšuje.
Co je ateroskleróza a jaké nemoci způsobuje, se dozvíte zde.