Proč nepít alkohol

 

V České republice je roční spotřeba piva asi 150 l /osobu, což nás staví na první místo v Evropě. K tomu vypijeme za rok asi 15 l vína a 10 l čistého lihu na hlavu.

Co je alkohol a jeho využití

Lidově alkohol, po chemické stránce etanol. Je to tvrdá droga, jed a poživatina hromadné spotřeby. Nejčastěji je konzumován ve formě alkoholických nápojů. Výčepní pivo obsahuje 4 – 5 % alkoholu, běžná vína 10,5 – 12,5 % alkoholu, lihoviny běžně 20 – 40 % i více.

Alkohol obsahuje hodně energie

1 gram čistého etanolu v sobě skrývá energii asi 30 KJ. To je téměř 2krát více než gram sacharidů nebo bílkovin a jen o něco méně než gram tuků. Jsou to však "prázdné kilojouly", protože nepřinášejí organizmu žádné živiny, pouze energii. Ta se v organizmu přeměňuje především na teplo. Některé alkoholické nápoje obsahují navíc velké množství jednoduchých cukrů a také - např. smetanové likéry – i tuky.

Alkoholické nápoje tak mohou přispívat ke vzniku obezity a u pravidelných konzumentů alkoholu a alkoholiků je alkoholem hrazena i více než čtvrtina denního energetického příjmu.

Alkohol v krvi

0,5 – 1,5 promile alkoholu v krvi (lehká opilost): dochází ke snížení psychomotorické výkonnosti, uvolňuje se mluvení, zvyšuje se potřeba sociálního kontaktu a narůstá sebevědomí.

1,5 – 2,5 promile alkoholu v krvi (střední opilost): přichází euforie, nebo naopak agresivní podrážděnost, sebekritika je silně snížena, padají společenské zábrany.

Nad 2,5 promile alkoholu v krvi (těžká opilost): způsobuje poruchy vědomí, dezorientaci, poruchy řeči, závratě, úzkosti a podráždění.

Negativní účinky alkoholu na zdraví

Alkohol poškozuje nervovou soustavu, a to krátkodobě i trvale. Vyvolává psychické poruchy, jako jsou strach, deprese, halucinace a poruchy spánku. Může způsobit až demenci, mozkovou mrtvici, poškození nervů a svalů.

V oblasti trávicí soustavy způsobuje pálení žáhy a zvyšuje riziko vzniku žaludečních a dvanáctníkových vředů či chronického zánětu slinivky břišní.

Alkohol poškozuje játra – způsobuje nadměrné ukládání tuku (steatóza) a vaziva (fibróza) v játrech a při dlouhodobém alkoholizmu uzlovitou přestavbu jaterní struktury (cirhóza). Další formou jaterního poškození alkoholem je zánět jater (hepatitida).

Alkohol zvyšuje riziko vzniku některých nádorů – nádoru prsu, jícnu, tlustého střeva, jater, při kombinaci s kouřením se výrazně zvyšuje riziko rakoviny úst a hrtanu. Z hlediska prevence nádorů je přijatelný nulový příjem alkoholu.

Rozmnožování bývá alkoholem velmi ovlivněno, u mužů dochází ke ztrátě potence i chuti na sex, ke zmenšení varlat a penisu, výrazně klesá kvalita spermií, což vede ke snížení plodnosti. U žen se vyskytují poruchy menstruačního cyklu, nemoci prsu a zevních pohlavních orgánů.

Požívání alkoholu těhotnou ženou může způsobit poškození plodu a následně samovolný potrat, předčasný porod nedonošeného dítěte, či porod dítěte s vrozenými vývojovými vadami. Děti bývají mentálně zaostalé, menšího vzrůstu a hmotnosti, mohou se u nich vyskytnout i poškození srdce a dalších orgánů. Většinou se jedná o kombinované poškození, které má i vlastní název: fetální alkoholový syndrom. Pro konzumaci alkoholu v těhotenství proto není stanovena žádná bezpečná hranice.

Nadměrné pití alkoholu spolu s nadbytečným příjmem sacharidů a tuků ve stravě vede ke zvýšení hladiny tuků v krvi a ke zvýšenému ukládání tukové tkáně do krajiny břišní, čímž dochází ke zvýšení rizika vzniku vysokého krevního tlaku a onemocnění srdce a cév a řady dalších onemocnění (nadváha a obezita, cukrovka 2. typu, metabolický syndrom…).

Při dlouhodobém příjmu alkoholu bývá často snížen příjem ostatních živin, kvalita jídelníčku bývá nevalná a dochází k podvýživě.

Při kombinaci alkoholu s některými léky, například na spaní, na uklidnění, proti bolesti, nebo s drogami, může být účinek i menšího množství alkoholu zesílen a může dokonce způsobit těžkou otravu, bezvědomí až úmrtí.

Alkohol je odpovědný za 4 % úmrtí ročně. Jedná se o těžké otravy, sebevraždy, vraždy, dopravní nehody, úrazy a nemoci způsobené alkoholem spojené s vysokými náklady na léčbu, včetně transplantace jater.

Při opakovaném kontaktu s alkoholem může dojít ke vzniku závislosti.

Alkohol je droga

Ačkoli je pro většinu lidí občasná konzumace malého množství alkoholu neškodná, nadměrné užívání alkoholu, velká tolerance naší společnosti k užívání této drogy i posunutí prvního kontaktu s alkoholem do časných školních let patří k závažným celospolečenským problémům. Alkohol má významný podíl na předčasných úmrtích zejména u mladších věkových skupin (těžké otravy, sebevraždy, vraždy), na dopravních nehodách a na trestné činnosti.

Významné jsou i sociálně – psychologické důsledky závislosti na alkoholu, jako je ztráta zaměstnání, rozpad rodiny a zvýšená kriminalita. Alkoholizmus vede při dlouhodobém průběhu i k mnoha onemocněním, která mohou dotyčnému zkrátit život až o 18 let.

Sklony k nadměrné konzumaci alkoholu mohou být dědičné, uplatňuje se i prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Obezřetní by tedy měli být ti, u nichž v rodině se závislost na alkoholu vyskytla.

Závislost na alkoholu vzniká u dětí a mladistvých snadněji než u dospělých, neboť na dětský organizmus působí alkohol mnohem silněji. Bohužel jsou alkoholické nápoje poměrně snadno dostupné jak dětem, tak i mladým lidem, i když oficiálně je jejich prodej osobám mladším 18 let zakázán.

V České republice je asi 100 000 osob závislých na alkoholu a přibližně milion dospělých osob pije nadmíru.

Etanol nebo metanol?

Konzumace alkoholu z neprověřených zdrojů s sebou nese riziko, že kromě etanolu vypijeme také metanol, jehož požití může být pro člověka smrtelné.

Metanol je chemická sloučenina značně podobná etanolu – barvou, chutí i vůní. S etanolem si ale na rozdíl od metanolu naše tělo umí docela dobře poradit – přemění ho na neškodnou kyselinu octovou. Metanol je ale těžší oříšek. Jeho přeměnou v těle vzniká kyselina mravenčí, která je pro člověka vysoce jedovatá.

Projevy i následky otravy metanolem závisí na množství přijaté látky a vznikají postupně, v závislosti na rychlosti, s jakou naše tělo přeměňuje metanol na kyselinu mravenčí. Přibližně za 8-30 hodin se objevují závratě, bolesti hlavy, zmatenost, poruchy paměti, mlhavé vidění, nevolnosti, zvracení a bolesti břicha. Při těžké otravě dochází ke křečím až bezvědomí a dalším poruchám zraku, které mohou skončit slepotou. Smrt hrozí selháním dýchacích funkcí.

Jako smrtelná dávka pro dospělého se uvádí 30 – 100 ml čistého metanolu, ale byla popsána smrt dokonce i po 6 – 10 ml. Mezi trvalé následky otravy patří nejčastěji poškození zraku až slepota, nervové poruchy jako je třes, ztuhlost, změny osobnosti apod.

Základním kamenem léčby je co nejrychlejší podání etanolu nebo jiného antidota (protijedu), např. fomepizolu. Již při podezření na otravu metanolem se jako první pomoc doporučuje dát dospělé osobě vypít 150 – 200 ml kvalitního a prověřeného tvrdého alkoholu, např. koňaku.