Termínem alternativní výživa se označují všechny dlouhodobě praktikované způsoby stravování, které se zásadním způsobem liší od stravy obvyklé na daném území. Článek pojednává o výhodách a rizicích alternativní výživy.
Alternativní výživa je způsob výživy odlišující se od obvyklých stravovacích zvyklostí na daném území. Alternativních směrů je velké množství a jsou založeny na různých stravovacích zásadách. Nejčastěji se liší tím, že v jídelníčku chybí některé druhy běžných potravin.
Rozdíly ale mohou být také v odlišném způsobu přípravy pokrmů, ve výběru potravin např. vyprodukovaných pouze v ekologickém zemědělství či v nezvyklé kombinaci potravin.
Jaké důvody pro alternativní výživu mohou lidé mít?
Je jich mnoho, ale nejčastější důvody jsou:
-
Ekologické/environmentální, etické – snaha žít v souladu s přírodou, neničit plantetu a její zdroje, nezabíjet zvířata. Tito lidé většinou nesouhlasí ani s rybařením, myslivostí, kožešinovým průmyslem, cirkusy či provozováním ZOO, odmítají používání výrobků z kůže, vlny a hedvábí či kosmetiky testované na zvířatech.
-
Náboženské – např. judaismus zakazuje konzumaci vepřového masa, neboť Židé považují prase za nečisté zvíře. V Indii je zase posvátná kráva a Indové proto nejedí hovězí a telecí maso.
-
Zdravotní – někteří lidé jen chtějí žít zdravěji a jsou přesvědčeni, že alternativní způsob stravování bude ta správná cesta ke zdraví, ačkoli to tak ve skutečnosti vůbec nemusí být. Extrémní alternativní způsoby stravování mohou totiž zdraví člověka naopak poškodit. Dále je zde skupina osob, které jsou nemocné a hledají způsob, jak se vyléčit pokud možno „přírodní cestou“ - volí proto alternativní výživu. Zastánci některých alternativních směrů tvrdí, že dokáží pomocí správně zvolené stravy vyléčit i velmi závažná onemocnění, například rakovinu. Nemocný člověk pak může lehce takovým tvrzením uvěřit a třeba i opustit klasickou léčbu, což mu může následně uškodit.
-
Jiné důvody – například během dospívání může být přechod k alternativnímu způsobu stravování protestem proti všemu tradičnímu.
Jaké zdravotní výhody může mít dodržování alternativního způsobu stravovaní?
Výhody závisí na tom, jaké potraviny člověk konzumuje a které ve svém jídelníčku vynechává. Pokud jsme například vegetariáni, tedy nejíme z velké míry potraviny živočišného původu, je v našem jídelníčku více zeleniny, obilovin, luštěnin a ovoce, takže strava obsahuje:
-
dostatek vlákniny
-
nízký obsah tuku
-
nízký obsah cholesterolu
-
dostatek některých vitaminů – např. B1, C, E, beta-karotenu a kyseliny listové
-
dostatek některých minerálních látek – např. hořčíku a draslíku
-
nízký obsah sodíku
Díky tomu může takové stravování pomoci například ke snížení hladiny cholesterolu v krvi, ke snížení krevního tlaku či ke snížení tělesné hmotnosti při nadváze. Snižuje se také riziko vzniku nkterých nádorových onemocnění, např. rakoviny tlustého střeva. Dostatek vlákniny v potravě chrání také například před vznikem zácpy.
Jaká rizika mohou plynout z dodržování alternativního způsobu stravování?
Rizika závisí na tom, kdo se alternativně stravuje – zda se jedná o malé dítě, těhotnou nebo kojící ženu, či zdravého dospělého – a jaké potraviny ze svého jídelníčku vynechává. Rizikové jsou zejména extrémní způsoby výživy s velmi omezeným výběrem potravin.
Strava bez živočišných potravin sebou nese některá úskalí:
-
většinou neobsahuje dostatek některých minerálních látek – např. vápníku
-
často neobsahuje dostatek některých vitamínů – např. vitamínu D a B12
-
některé důležité látky jako jsou železo a vápník se z rostlinné stravy vstřebávají do těla podstatně hůře než z živočišných potravin
-
potraviny rostlinného původu neobsahují plnohodnotné bílkoviny a je nutné je správně kombinovat.
To může vést například u dětí ke vzniku podvýživy, chudokrevnosti, k poruchám růstu a k poruchám vývoje kostí. U těhotných může dojít například k chudokrevnosti, nedostatečný příjem složek potravy, které jsou důležité pro správný vývoj plodu, může následně vést třeba k předčasnému porodu, k narození dítěte s nízkou porodní hmotností nebo kpotratu.
Lidé, kteří vynechávají ze své stravy některé základní potraviny (např. vegani, frutariáni), by se měli poradit s příslušným odborníkem a pečlivě plánovat jídelníček, vhodně kombinovat potraviny a případně dodávat potřebné živiny formou doplňků stravy či obohacených potravin.
Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.
Použitá literatura:
British Nutrition Foundation, Vegetarians and Vegan Diets, 2003.
Manuál prevence v lékařské praxi, SZÚ, 3.LFUK 2004.
Společnost pro výživu, Zpráva o výživě
Brázdová, Z. Výživa člověka. Vyškov: VVŠ PV, 1995.
Kotulán, J.,Hrubá,D.,Bencko,V. Preventivní lékařství I.díl.Masarykova univerzita Brno,1993.