zelenina

Pravidla, která je třeba dodažovat při sběru jedlých hub a jejich konzumaci.

V tomto článku se dozvíte, jaké další zdravé plevely jsou vhodné pro zpestření jídelníčku a jak je chutně upravit.
Co největší pestrost v jídelníčku je nejjednodušší způsob, jak zajistit dostatek všech potřebných živin. I ve volné přírodě můžeme najít mnoho chutných a zdravých divoce rostoucích rostlin, které se výborně hodí pro přípravu salátů, příloh nebo jako koření. První část tohoto článku najdete zde.

Jak si můžeme zdravě zpestřit jídelníček divoce rostoucími rostlinami a jaký prospěch nám přinášejí. Inspirovat se můžete i přiloženými recepty.
 
Mezi základní výživová doporučení patří jíst co nejpestřeji. Obvykle se snažíme střídat různé druhy ovoce a zeleniny, ale málokoho napadne rozhlédnout se po volně rostoucích bylinách a rostlinách. Přitom rostou po většinu roku všude kolem nás a mnoho z nich je nejen zdravých, ale i opravdu chutných. Můžeme je konzumovat buď čerstvé, jako součást salátů, pomazánek a sladkých dezertů, nebo jejich chuť využít při kulinární úpravě masa, polévek, omáček…

O našich nejznámějších jedlých houbách, jejich kuchyňských úpravách a případných rizicích.
Houbaření je u nás jedním z nejrozšířenějších koníčků, při němž se snoubí příjemné s užitečným. Byť se mezi houbaři najdou i tací, kteří na houby rádi chodí, ale neradi je nekonzumují, většina houbařů si na svých houbařských úlovcích dozajista ráda pochutná. Houby mají v naší kuchyni velmi široké využití, dají se vařit, smažit, zapékat, přidávat do zeleninových či těstovinových salátů, zavařovat do octa či do soli, sušit a skladovat k pozdějšímu využití.

 Co obsahují jedlé houby a jaká jsou možná rizika jejich konzumace z pohledu zdravotní bezpečnosti.

Které druhy zeleniny nejčastěji jíme, co obsahují a jak nás chrání před různými nemocemi?
Zelenina tvoří součást našeho jídelníčku odnepaměti. Již v časech našeho ranného vývoje, kdy jsme ještě chlupatí od hlavy až po paty lezli po stromech, jsme s gustem vyhrabávali a pojídali různé kořínky a žvýkali rozmanité druhy trav a rostlin.

Odkud brambory pocházejí, čeho si všímat při jejich nákupu, čím jsou pro naši výživu prospěšné a zda nás mohou otrávit.

Solanum tuberosum, lilek brambor, brambor obecný, brambor hlíznatý, zemáky, erteple, kobzole, zemská jabka, … zkrátka BRAMBORY. Na světě jich existuje nepřeberné množství odrůd, jak kulturních, tak i polokulturních a divokých. Pěstuje se kolem 1000 odrůd ve světě, v České republice asi 150 odrůd.

Jak vypadá a chutná zelenina, která je pro některé populace základní potravinou, pro jiné exotickou pochoutkou a pro jiné jen zajímavým plodem na fotografii.

Zelenina jsou jedlé části rostlin, jejich kořeny, bulvy, listy, natě, květenství a plody.

Hlavní složkou zeleniny je, stejně jako u ovoce, voda. Obsahuje jí 80 – 97 %. Obsah bílkovin je v zelenině zanedbatelný, stejně tak tuků. Zelenina je však výborným zdrojem vlákniny a obsahuje nezanedbatelné množství vitaminů, minerálních a dalších ochranných látek.