Mýtus o antibiotikách v jogurtech mohutně podporuje reklama. Mléko prý pochází z krav, které jsou nadopována jak hormony podávanými na podporu vyšší produkce mléka, tak antibiotiky na potlačení vedlejšího účinku těchto hormonů. A právě ty jsou pak obsaženy i v jogurtu.

Vyvrácení tohoto bludu není nikterak složité – hormony a antibiotika v konzumním mléce nejsou! Hormony se kravám, prasatům a drůbeži nepodávají. Antibiotika se smí podávat pouze léčebně, na základě předpisu veterinárního lékaře a musejí být v tzv. ochranné lhůtě před porážkou vysazena. Mléko antibiotiky léčených krav se nesmí používat pro lidskou spotřebu.

I kdybychom připustili rezidua antibiotik v mléce, jogurtová kultura (kterou tvoří Streptococcus salivarius subsp. thermophilus a Lactobabacillus delbrueckii subsp. bulgaricus) by z mléka jogurt neudělala, protože patří ke kulturám nejcitlivějším na přítomnost antibiotik.

Lze také dodat, že ten, kdo vyrábí jogurt, dříve než mléko přijme, se přesvědčí, zda mléko neobsahuje rezidua tzv. inhibičních látek, tj. antibiotik (název „inhibiční látky“  pochází právě z toho, že inhibují, tj. omezují až zastavují růst čistých mlékařských kultur). Za takovéto situace by tedy jogurtové kultury nemohly „pracovat“ a z takového mléka by žádný jogurt nevznikl!

O tom, že v potravinách živočišného původu, mléce, sýrech, jogurtech, ale i mase či vejcích rezidua antibiotik v produkci našich chovatelů prakticky nenacházíme, je možné se přesvědčit v publikaci o kontaminaci potravního řetězce, která je k dispozici na webových stránkách Státní veterinární správy – www.svscr.cz.

Zdroj: SVS