Srdečně-cévní onemocnění
Severská dieta, označovaná také jako Dieta Baltského moře (Baltic Sea Diet), je způsob stravování typický pro země severní Evropy: Dánska, Norska, Švédska, Islandu a Finska. Dieta je založená na konzumaci potravin, které jsou v těchto zemích běžně dostupné a často konzumované. Koncept severské diety byl založen v roce 2004 v Norsku, kde byl o rok později přijat na […]
Portfoliová dieta je jeden ze způsobů stravování, který prokazatelně pomáhá snižovat riziko srdečně-cévních onemocnění. Byla sestavena na Torontské univerzitě odbornou skupinou vedenou dr. Jenkinsem. Základní myšlenkou bylo zkombinovat potraviny, o kterých se prokazatelně ví, že snižují hladinu krevního cholesterolu. Tím se pak dosáhne významnějšího snížení než konzumací jen jedné z nich. Dieta se vyhýbá potravinám […]
Podle Americké kardiologické společnosti (AHA) je strava jedním z osmi základních ukazatelů, které výrazně ovlivňují zdravý srdeční a cévní systém a pomáhají předcházet jeho onemocnění. Odbornými organizacemi je doporučováno několik základních způsobů stravování, mezi které patří na prvním místě středomořská dieta, dále dieta DASH pro prevenci a léčbu vysokého krevního tlaku a zdravá dieta s vyšším […]
Onemocnění srdce a cév stojí dlouhodobě na prvním místě jako hlavní příčina úmrtí. Mohlo by se tedy zdát, že s touto skutečností nelze nic dělat, že asi bude problém tento fakt ovlivnit. Opak je pravdou. Právě u nemocí srdce a cév jsou dobře prozkoumány faktory, které mají na poškození orgánů vliv a navíc se dají právě tyto faktory docela dobře ovlivňovat.
Hlavní příčinou úmrtí u nás, v Evropě i v mnohých dalších státech jsou v současné době onemocnění srdce a cév, tzv. kardiovaskulární onemocnění a z nich zejména ateroskleróza. Ta postihuje cévy, nejčastěji srdeční a mozkové. Je pro ni charakteristické ukládání tukových částic do cévních stěn. Tento proces může, většinou po dlouhých letech, vyústit v celkovou cévní neprůchodnost s nebezpečím vzniku zejména ischemické choroby srdeční, srdečního infarktu a cévní mozkové příhody.
V následujícím textu najdete potraviny rozdělené na doporučené, vhodné v omezeném množství a nevhodné podle jejich vlivu na hladinu cholesterolu.
Oxycholesteroly jsou látky, které vznikají z cholesterolu. Cholesterol je nezbytná sloučenina pro náš organismus. Je součástí každé buňky, tělo si z něj vytváří mnoho důležitých hormonů, žlučové kyseliny a další pro tělo nepostradatelné látky.
V oblasti výživy se občas setkáváme s tzv. nutričními paradoxy. Slovo paradox pochází z řeckého paradoxos, což lze přeložit jako nepodobný, protismyslný, neočekávaný. Nutričním paradoxem rozumíme stav, je-li skutečnost v rozporu s již přijatým tvrzením o výživě. Většina známých nutričních paradoxů se týká paradoxního, ať už nízkého či vysokého, výskytu kardiovaskulárních nemocí v souvislosti s odlišnými stravovacími zvyklostmi v různých zemích.
Jednou z látek, které se na přelomu tisíciletí dostaly do popředí zájmu mnoha odborníků v medicíně, výživě a příbuzných oborech, je resveratrol. Resveratrol patří mezi tzv. biologicky aktivní látky, tedy širokou skupinu látek přirozeně se vyskytujících v rostlinách, ve kterých plní rozličné funkce. Obsah resveratrolu byl zatím prokázán u více než sedmi desítek různých druhů rostlin.