Hlavní příčinou úmrtí u nás, v Evropě i v mnohých dalších státech jsou v současné době onemocnění srdce a cév, tzv. kardiovaskulární onemocnění a z nich zejména ateroskleróza. Ta postihuje cévy, nejčastěji srdeční a mozkové. Je pro ni charakteristické ukládání tukových částic do cévních stěn. Tento proces může, většinou po dlouhých letech, vyústit v celkovou cévní neprůchodnost s nebezpečím vzniku zejména ischemické choroby srdeční, srdečního infarktu a cévní mozkové příhody.

Aterosklerózu, kterou také označujeme jako kornatění tepen, je degenerativní zánětlivé onemocnění cév, které se vyvíjí velmi pomalu. Do stěn cév se pozvolna ukládají tukové látky – především cholesterol – a vytvářejí taktzvané aterosklerotické pláty. To vede ke ztrátě pružnosti cév, následně k omezování průtoku krve a v konečné fázi i k jejich výraznému zúžení či uzávěru. Podle místa, ve kterém jsou nejvíce postiženy cévy, se pak ateroskleróza projevuje nejčastěji jako ischemická choroba srdeční s anginou pectoris, infarkt myokardu, ischemická choroba dolních končetin nebo cévní mozková příhoda. 

Rizika aterosklerózy lze rozdělit do dvou skupin. V té první jsou faktory, které sami nemůžeme ovlivnit. K nim patří věk – u mužů nad 45 let a u žen nad 55 let, pohlaví – muži vykazují vyšší riziko a rodinná zátěž – výskyt onemocnění srdce a cév v rodině, a to u mužů do věku 55 let a u žen do 65 let.

Do druhé slupiny rizikových faktorů aterosklerózy patří faktory, které může – často i zásadně – ovlivňovat zdravým životním stylem a správným chováním.

Základní příčinou aterosklerózy je vysoká hladina celkového a LDL cholesterolu, případně i triglyceridů v krvi a jeho ukládání do cévních stěn. Nejčastější příčinou zvýšené hladiny cholesterolu v krvi je jeho zvýšený příjem v potravě – bohužel, většinou jíme daleko více tuků, než dokážeme spotřebovat. Doporučené hodnoty tuků v krvi jsou: hladina cholesterolu do 5,2; HDL cholesterolu (tzv. hodného) nad 1,0; tzv. škodlivého, tj. LDL cholesterolu do 2,5 a triglyceridů do 1,7 mmol/l.

S nezdravou výživou úzce souvisí i další významné riziko a tím je nadváha, kterou trpí ve stále větší míře nejenom dospělí, ale i děti. Souvisí především s přejídáním se, nevhodným složením stravy a nedostatkem fyzické aktivity. Nejrozšířenějším ukazatelem, jak zjistit, jak na tom s váhou jsme, je zajisté známý Body mass index (BMI) neboli index tělesné hmotnosti. Vypočítá se jako váha v kilogramech dělená druhou mocninou výšky uvedenou v metrech. Správné hodnoty BMI se pohybují v rozmezí 20 – 25, rizikové hodnoty jsou již nad 25. Hodnoty mezi 25 – 30 upozorňují na nadváhu, hodnoty nad 30 pak již na obezitu.

Dalším velmi rizikovým faktorem je kouření – je prokázáno, že trvalých kuřáků stoupá riziko vzniku aterosklerózy a případně i jejích projevů, jako např. srdečního infarktu více než dvojnásobně. Rizikové jsou i vysoké hodnoty krevního tlaku (nad 140/90) a přítomnost cukrovky.

Plejádu nejrizikovějších faktorů aterosklerózy doplňuje nízká pohybová aktivita, která je bohužel vlastní pro většinu lidí v naší zemi. Sedavé zaměstnání, zbytečné jízdy autem, nadměrné sledování televize a nadbytečné sezení u počítače vč. naší „vrozené“ lenosti přispívají k nedostatku pohybu a nadváze a tím i ke vzniku aterosklerózy. Je třeba, aby pohybová aktivita byla pravidelná – je doporučována min. 3 – 4x týdně po dobu 30–60 minut. Preferována je hlavně rychlejší chůze, cyklistika, plavání. Pohyb by měl být také přiměřený, tzn., měl by být účinný a zároveň bezpečný. Existuje jednoduchý vzorec pro výpočet optimální tepové frekvence během tělesné zátěže: od čísla 220 odečteme svůj věk, z výsledku vypočteme 2/3, a výsledná hodnota představuje doporučenou minutovou tepovou frekvenci při zátěži.

Autor: sw