Hlavní zásobní formou sacharidů respektive glukózy u živočichů, tedy i člověka, je glykogen, který svým významem odpovídá škrobu u rostlin. Glykogen se vyskytuje hlavně v játrech – asi 6 %, a dále ve svalech – asi 1 %. Svaly však mají vyšší celkovou hmotnost, představují proto 3 až 4 krát vyšší zásoby glykogenu než játra. Funkcí svalového glykogenu je sloužit jako rychlý zdroj glukózy pro sval samotný, zatímco jaterní glykogen slouží jako zásobárna a dodavatel glukózy k udržování stálé hladiny glukózy v krvi (glykémie) v době mezi jednotlivými jídly.

Jaterní glykogen se téměř vyčerpá po 12 až 18 hodinách hladovění, zatímco svalový glykogen se vyčerpá jen po dlouhodobé intenzivní svalové námaze, fyzickém výkonu. Nestravitelné sacharidy jsou sacharidy odolné vůči trávení, procházejí trávicím traktem v takřka nezměněné podobě, to však neznamená, že nemají v lidském organizmu žádnou roli.

Hlavními zdroji polysacharidů jsou potraviny rostlinného původu – obiloviny a výrobky z nich (pečivo, těstoviny apod.), luštěniny, brambory a další škrobová zelenina (batáty, dýně, …). Jednoduché cukry přirozeně získáme z ovoce a některých druhů zeleniny (například mrkve). V živočišné stravě jsou přítomny převážně v mléce a mléčných výrobcích (mléčný cukr – laktóza) a v malém množství jako glykogen v mase.

Kolik potřebujeme sacharidů?
Sacharidy by měly představovat 45 – 60 % celkového energetického příjmu z potravy. Podíl volných cukrů by přitom neměl převyšovat 5-10 % z celkového energetického příjmu (dle doporučení různých odborných společností), u dětí do 2 let věku by se v jídelníčku tyto cukry neměly vyskytovat vůbec.

Příklad: Pro dospělého člověka s potřebou energie 2000 kcal denně by byla doporučená dávka sacharidů 214-286 g /den, z toho max. 24-48 g volných cukrů (med, 100% džus, sladkosti, limonády a pod.).

zdroj Alimenta (SK)

Nadbytečný příjem cukru zvyšuje pravděpodobnost vzniku nadváhy a obezity a dalších chronických neinfekčních onemocnění (například onemocnění srdce a cév, diabetes mellitus II. typu neboli cukrovky či rakoviny) nebo zubního kazu. Z tohoto důvodu jsou nyní předmětem zvýšeného zájmu odborníků zabývajících se nadváhou a obezitou potraviny, do kterých je cukr přidáván navíc.

Autor: eg

Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
European Food Safety Authority (EFSA), Parma, Italy, EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition, and Allergies (NDA), Scientific Opinion on Dietary Reference Values for carbohydrates and dietary fibre, EFSA Journal 2010; 8(3):1462
Murray, K. Robert, Granner K. Daryl, Mayes, A. Peter, Rodwell, W. Victor, Harperova Biochemie, 4. vydání, Praha, nakladatelství H&H, 2002
Velíšek, Jan: Chemie potravin 1, 1. vydání, Tábor, Ossis, 1999
www.eufic.cz