Jde o průjmová onemocnění různé závažnosti, z nichž některá postihují nejmenší děti a jiná větší děti a případně i dospělé osoby.

Nejvýznamnějším původcem průjmů u kojenců a malých dětí ve věku od 6 měsíců do 3 let jsou rotaviry. Průjmy způsobené těmito viry tvoří v této věkové skupině asi polovinu případů ze všech průjmů, které jsou ošetřeny v nemocnicích. V prvních měsících života jsou děti před těmito průjmy chráněny mateřskými protilátkami, proto neonemocní. Zhruba do pěti let se promoří, získají protilátky a pak již neonemocní. Inkubační doba, tj. doba od nákazy do vzniku onemocnění, je 1 až 3 dny.

V rozvojových zemích se tato onemocnění vyskytují celoročně, v zemích mírného pásma mají maximum v zimních měsících, kdy mohou vzniknout i epidemie.

Onemocnění se šíří tzv. fekálně-orální cestou, kdy nemocný jedinec vylučuje choroboplodné zárodky (viry) stolicí a špinavýma rukama kontaminuje potraviny či pokrmy, které zdravý jedinec konzumuje, nebo předměty, kde např. stačí, aby je kojenec olíznul. Onemocnění začíná náhlým vzestupem teploty až ke 40 stupňů Celsia a zvracením, které trvá 1 až 3 dny. Během tohoto období se přidá průjem s vodnatou stolicí, často s příměsí hlenu, někdy i krve. Průjmy trvají 5 až 8 dní, často i déle, průběh je poměrně závažný, i když jen výjimečně dochází k úmrtí. Často bývají i potíže z postižení dýchacích cest.

Léčba spočívá hlavně v dostatečném zavodnění organizmu, ať už ústy, nejlepší jsou neslazené čaje a minerální vody, které pomáhají vyrovnat i ztráty minerálů v těle, nebo při hospitalizaci infuzemi. V průběhu nemoci i v období rekonvalescence není vhodné podávat mléko a laktózu.

V současné době je nejlepší prevencí očkování, které ale musí být ukončeno do 8. měsíce věku dítěte, protože pro starší věk dětí nejsou dostatečné údaje o bezpečnosti vakcíny. Očkování se zahajuje nejdříve v 6. týdnu věku, ne však později než ve 12. týdnu věku. Skládá se ze tří, respektive ze dvou dávek – záleží na použité očkovací látce. Ta se polyká ve formě roztoku. U nás se očkování doporučuje hlavně pro nedonošené děti. Očkovací látku nehradí stát, je třeba si ji plně uhradit. Významnou složkou v prevenci těchto průjmů je také správné složení mikroflóry trávicího ústrojí, čehož lze dosáhnout např. pravidelným užíváním probiotik.

Dalšími poměrně častými průjmovými onemocněními, která jsou způsobena viry, které mají tajuplné názvy, a to Norwalk a Norwalk-like. Pro tato onemocnění je typická krátká inkubační doba, v rozmezí od 24 až 48 hodin. Na počátku nemoci se nejčastěji objeví dramatické příznaky – křeče v břiše, nucení na zvracení, často i zvracení, rychle se přidají i průjmy – většinou několik vodnatých stolic bez příměsi krve či hlenu. Bývá i únava a bolest hlavy, horečky většinou chybí. Příznaky ustupují rychle, během 1 až 2 dnů se postižený rychle uzdravuje. Léčba je opět především rehydratační, je třeba pít zvýšené množství tekutin, pro zachování rovnováhy vnitřního prostředí organizmu nejlépe s minerály. Samozřejmostí je dieta, případně i klid na lůžku. Protože neexistuje očkování, nejlepší prevencí je důsledné dodržování osobní hygieny – dostatečné mytí rukou, zejména po použití toalety, před každým jídlem, při manipulaci s potravinami a při přípravě jídel.

Autoři: ep, jš