Restriktivní porucha příjmu potravy – ARFID (Avoidant Restrictive Food Eating Disorder) je relativně nová porucha, která se projevuje vyhýbáním se určitým potravinám, omezováním množství jídla, nebo kombinací obojího.

Od mentální anorexie či bulimie se liší v tom, že přesvědčení o hmotnosti a tvaru těla není důvodem vyhýbání se jídlu nebo jeho omezování. U dětí je rozdíl mezi „vybíravým jedlíkem“ (z ang. Picky Eater) a dítětem s ARFID ten, že vybíravý jedlík nebude hladovět, dítě s ARFID ano.

Příčiny ARFID nejsou zatím zcela známé, ale pravděpodobně jsou spojené se smyslovou citlivostí, strachem z negativních následků nebo nezájmem o jídlo. Někteří lidé vnímají negativně vůně, chutě nebo konzistence určitých potravin. Jiní mohou mít negativní zkušenost s jídlem, například dušení po jídle nebo alergické reakce na potraviny. A jiní prostě postrádají pocit hladu a zájem o jídlo je u nich nulový. Jídlo se pro ně může stát povinností a ne něčím, co je těší.

Příznaky ARFID jsou různorodé a zahrnují celou řadu různých typů obtíží, z nichž ne všechny se musí nutně vyskytovat u jedné osoby. Patří mezi ně například:

• Dostatečná pestrost stravy, ale celkově je omezené množství konzumované stravy, než je potřeba k udržení zdraví.
• Obtížné rozpoznání hladu.
• Pocit plnosti již po několika soustech a snaha sníst další jídlo.
• Dlouhá doba strávená u konzumace jídla.
• Jídlo je považováno za povinnost, ne potěšení.
• Úplné vynechávání některých denních jídel, zejména když je člověk zaneprázdněn jinou činností.
• Citlivost na některé vlastnosti potravin, jako je textura, konzistence, vůně, chuť nebo teplota.
• Okolí danou osobu vnímá jako „vybíravku“.
• Konzumace stále stejných pokrmů/potravin.
• Preference jídla podle barvy (např. zelené).

Důsledkem této poruchy je negativní dopad na fyzické zdraví a psychickou pohodu. U dětí může být navíc ovlivněn jejich růst a vývoj. Omezený výběr potravin po určité době vede k nedostatku základních živin potřebných pro dobré zdraví, nezáměrnému úbytku hmotnosti nebo k vážným nutričním deficitům, které je třeba léčit.

Porucha se může vyskytovat v jakémkoli věku, u dětí, dospívajících i dospělých. Může se vyskytovat samostatně nebo společně s jinými onemocněními. Nejčastěji se s ARFID kombinují úzkostné poruchy, autismus, ADHD a řada dalších onemocnění. Vzhledem k tomu, že porucha může vést k vážné podvýživě a je spojena s výrazným zhoršením psychické pohody, je důležitá podpora nejen odborná, ale také blízkého okolí.

Více informací: https://www.arfidawarenessuk.org/.

Autor: dh