Parazité jsou cizopasníci, kteří žijí na úkor jiného organismu, který se nazývá jako hostitelský. Řada z nich se může přenášet potravou, řadíme k nim prvoky a helminty (červy). Helminti jsou protáhlí živočichové, kteří mají jasně určenou přední a zadní část těla, někteří zástupci mohou mít tělo článkované. Paří mezi ně např. hlísti, tasemnice a motolice. Jejich velikost se pohybuje od několika desítek mikrometrů až po několik metrů. Tasemnice může dorůstat až 12 m.

Prvoci jsou na rozdíl od helmintů jednobuněčné, pohyblivé a nefotosyntetizující organismy. V potravinách se nejčastěji vyskytuje Giardia intestinalis, Cryptosporidium parvum, Cyclospora cayetanensis a Toxoplasma gondii.

Jejich rozšíření je celosvětové, výrazně více onemocnění vzniká v zemích s teplým klima (tropy a subtropy) a nedostatečnou úrovní hygieny. Především v rozvojových zemích bývají parazitózy spojené s podvýživou. Riziko onemocnění se významně zvyšuje u osob s oslabeným imunitním systémem. V české republice je parazitóz nemnoho, což je dobře a je to dáno mírným podnebím, vysokou úrovní hygieny a dodržováním zásad správné praxe při zacházení s potravinami. Většina hlášených parazitóz se u nás vyskytuje v jednotkách až desítkách případů ročně s výjimkou roupu, svrabu a toxoplazmózy, kde jsou čísla vyšší.

Klinické projevy onemocnění záleží na nejen druhu parazita, ale také na jeho životním cyklu a zdravotním stavu napadeného člověka (hostitele). Nejčastějšími projevy nákazy jsou průjmy, zvracení, bolesti břicha a zvýšená teplota. Někdy mohou probíhat i bezpříznakově. V závažnějších případech mohou postihnout i vnitřní orgány.

V České republice stojí za zmínku především toxoplazmóza, kterou prodělala asi třetina obyvatel, více lidé na venkově než ve městech a starší osoby. Jedná se o parazitární onemocnění způsobené prvokem Toxoplasma gondii, jehož konečným hostitelem je kočkovitá šelma. Zdrojem nákazy je její trus, mezihostitelé jsou různí teplokrevní obratlovci včetně člověka. K nákaze u člověka dochází požitím nedostatečně tepelně zpracovaného masa nemocného zvířete, špatně omytou zeleninou či ovocem, spíše výjimečně přímým kontaktem s nakaženou kočkou, nebo při kontaktu předmětů znečištěných kočičími výkaly (nejčastěji hračky na dětských hřištích a pískovištích). Většina nákaz probíhá bezpříznakově, ale velmi nebezpečný je přenos nákazy z těhotné ženy na plod, ke kterému může dojít, pokud se žena nachází v akutní fázi onemocnění. Proto by se měly ženy v době těhotenství nechat vyšetřit na toxoplazmózu, aby se předešlo rozvoji onemocnění a následně poškození plodu.

Doležílková J. Parazitární nákazy u dětí v České republice Pediatr. praxi. 2017; 18(6): 356–358.