Akné je jedním z nejrozšířenějších dermatologických onemocnění, s kterým se během svého života v určité formě setkal téměř každý z nás. Podobně jako je tomu u mnoha dalších onemocnění, faktorů podílejících se na vzniku a rozvoji této nemoci celá řada.

Některé z těchto faktorů jsou prakticky neovlivnitelné (genetické predispozice), jiné faktory naopak ovlivnit můžeme a právě mezi tyto faktory můžeme zařadit také výživu. Jaké potraviny či látky v naší výživě jsou nejčastěji dávány do souvislosti s acne vulgaris (chronické zánětlivé onemocnění mazových žláz a vlasových folikulů? U kterých se naopak předpokládá ochranné působení?

V prvé řadě je třeba zmínit fakt, že někteří dermatologové vliv výživy na rozvoj akné neuznávají, jiní naopak výživu jako jeden z faktorů rozvoje či prevence berou v potaz. Tato různost v názorech na problematiku výživy a akné je zřejmě dána tím, že ani odborná literatura a výsledky vědeckých studií v tomto směru nejsou jednotné.

Mezi složky stravy s možným největším vlivem na rozvoj akné se řadí především takové potraviny, které ovlivňují sekreci inzulinu a inzulinu podobný růstový faktor. Tyto látky hormonální povahy mají podstatný vliv na růst a dělení buněk pokožky a tvorbu mazu v mazových žlázkách, což jsou procesy, které, pokud se dějí ve zvýšené míře, jsou zapojeny do rozvoje a zhoršení projevů akné. Nebude tedy žádným překvapením, že potraviny s vysokým obsahem sacharidů a vysokým glykemickým indexem (cukrovinky, čokoláda, průmyslově zpracované potraviny typické pro „západní“ styl stravování) nebo s obsahem specifických faktorů podněcujících uvolňování inzulinu ze slinivky břišní (např. mléčné bílkoviny, některé aminokyseliny) jsou ty, které jsou nejčastěji dávány do souvislosti s akné.

Dalším způsobem, kterým se strava může zapojit do zhoršení či zmírnění projevů akné, je ovlivnění zánětlivého prostředí v organismu, potažmo přímo v pokožce. Polynenasycené mastné kyseliny řady n-6 hrají zásadní roli v tvorbě prozánětlivých látek, naopak mastné kyseliny řady n-3 jsou zodpovědné za syntézu látek s opačným účinkem. Typická západní strava obsahuje značné množství mastných kyselin řady n-6 a nedostatek n-3, což může u některých jedinců zvyšovat riziko vzniku a rozvoje akné. Některé studie zjistily souvislost mezi sníženou konzumací ryb, tedy dobrým zdrojem mastných kyselin řady n-3, a zvýšeným výskytem těžších forem akné. Jiná studie ukázala,
že podávání 3 g samotného rybího oleje po dobu 10 týdnů zlepšilo stav akné u jedinců se střední a těžkou formou tohoto onemocnění. Některé studie též dochází k závěrům, že nadměrný příjem kuchyňské soli může podporovat zánětlivé prostředí v organismu a tím zvyšovat závažnost akné.

Nyní si pojďme představit látky, u kterých se předpokládá ochranný charakter. Mezi tyto látky patří antioxidačně působící vitaminy A a E a stopový prvek zinek. Ukázalo se totiž, že jedinci trpící akné mají nižší hladiny těchto látek v krvi oproti jedincům bez této choroby. Zvýšený příjem těchto látek prostřednictvím stravy nebo formou doplňků stravy by tedy mohl být součástí léčby akné.

Jak jsme si ukázali, v literatuře jsou obecně identifikovány potraviny a látky jak s možným pozitivním, tak negativním působením na vznik a rozvoj akné. Rozhodně bychom však neměli opomenout ani ty potraviny, u kterých máme podezření, že nám osobně toto onemocnění zhoršují. Na základě všech těchto poznatků bychom ke své výživě měli přistupovat přinejmenším tak, aby naše výživa nebyla jedním z faktorů přispívajících k rozvoji a projevům akné.

1. Ozuguz P, Dogruk Kacar S, Ekiz O, Takci Z, Balta I, Kalkan G. Evaluation of serum vitamins A and E and zinc levels according to the severity of acne vulgaris. Cutan Ocul Toxicol. 2014;33(2):99-102. doi:10.3109/15569527.2013.808656.
2. Khayef G, Young J, Burns-Whitmore B, Spalding T. Effects of fish oil supplementation on inflammatory acne. Lipids Health Dis. 2012;11(1):165. doi:10.1186/1476-511X-11-165.

Petr Loskot