Mýty o potravinách

1. mýtus:  Ne všechny jogurty obsahují živé kulturyToto tvrzení je jednoznačně mylné. Již z pouhé definice jogurtu, která je zakotvená v platné legislativě, vyplývá požadavek na přítomnost živé jogurtové mikroflóry v přesně definovaném množství na konci data trvanlivosti jogurtu (nejméně 10 milionů/g). Tento požadavek je respektován všemi českými výrobci. Působení živých jogurtových kultur přeměňujících mléčný cukr laktózu na kyselinu mléčnou je ostatně nezbytnou podmínku pro vznik jogurtu. Mýtus pravděpodobně vzniknul počátkem 90. let, kdy byly na český trh dováženy z Německa „jogurtové“ výrobky neobsahující živou mikroflóru, protože byly z důvodů prodloužení trvanlivosti tepelně ošetřeny. Toto je však u českých jogurtů vyloučeno.

M Ý T U S ŠESTÝ:  Dostatek vápníku nemusíme doplňovat konzumací mléka (myslí si to 40 % Čechů)
Lidé zatracující mléčné výrobky jsou přesvědčeni, že náš jídelníček obsahuje dostatek vápníku a člověk jej nemusí doplňovat konzumací mléka. Naopak tvrdí, že konzumace mléka je doprovázena vysokou spotřebou živočišných bílkovin. Tělo se tohoto nadbytku musí zbavit a používá k tomu právě vápník, který si bere z kostí. To je podle nich také příčinou osteoporózy.

MÝTUS PRVNÍ: Mléko není pro člověka vhodné
Odpůrci mléka tvrdí (podle průzkumu je to 21 % Čechů), že člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce (krávy). Argumentují tím, že všichni savci v přírodě se mlékem živí přibližně do doby, kdy ztrojnásobí svou porodní váhu. U člověka je to ve věku zhruba jednoho roku. V dospělosti už žádný jiný volně žijící savec mléko nepřijímá (kromě domestikované kočky domácí). Navíc jsou savci živeni výhradně mateřským mlékem svého druhu a nikoli mlékem jiných zvířat. Podle odpůrců ztrácí lidé od přibližně pěti let schopnost trávit laktózu a ta v trávicím traktu kvasí a je příčinou řady zdravotních problémů.

Češi patří ve srovnání s obyvateli ostatních zemí se svou průměrnou spotřebou konzumního mléka něco málo přes 56 litrů mléka na hlavu a rok (údaj z roku 2008) spíše mezi jeho průměrné konzumenty.

Agentura STEM/MARK provedla v lednu a únoru 2008 výzkum pití mléka na reprezentativním vzorku tisíce respondentů různých věkových kategorií ve všech regionech České republiky.
Cílem tohoto průzkumu bylo zjistit názory veřejnosti na pití mléka a pokusit se odhalit a následně uvést na pravou míru nepravdivé informace o mléce, které jsou mezi veřejností nejčastěji rozšířeny.

Uvedený průzkum mimo jiné odhalil, že více než třetina Čechů (36 %) nepije pravidelně mléko, resp. ho pije méně než jednou týdně, z toho 28 % respondentů mléko nepije vůbec!

V deníku Metro, v rubrice Zdraví, v článku Pasterace zabíjí v mléce živiny, se objevilo několik zavádějících informací, že se pasterizací, popřípadě homogenizací, všechno dobré v mléce zničí. Není tomu tak. Pasterizací se rozumí krátké zahřátí na teplotu okolo 75 °C, a při této teplotě se žádné bílkoviny neznehodnotí.Snad jediným nezvratným zveřejněným faktem je, že „pasterace slouží k zahubení patogenních mikroorganismů“. Ovšem již uvedený výraz „patogenních a zdraví ohrožujících mikroorganismů“ je pleonasmus, to je totéž.

Pasterací se prý zhoršuje využitelnost vápníku. Důkaz pro toto tvrzení neexistuje. A údaj, že právě listová zelenina je zdrojem vápníku, je taktéž zavádějící, uvážíme-li, že například ze špenátu člověk z něj dokáže využít zhruba jen 5 %!