Výživa
Mléko jako produkt mléčných žláz je základním zdrojem výživy pro mláďata savců. Je to vlastně životadárný koktejl plný živin včetně významné imunitní funkce. Savci konzumují mléko do doby, než jsou schopni konzumovat jinou stravu a přestávají být schopni štěpit mléčný cukr (laktózu) jsou tzv. laktózově intolerantní. Člověk je však výjimka, neboť před mnoha tisíci lety došlo v určitých oblastech světa z různých důvodů k mutaci lidského genu pro štěpení laktózy. Díky tomu některé populace (například většina občanů České republiky) jsou schopny štěpit laktózu i v dospělosti a mléko a mléčné výrobky jsou tak významnou složkou jejich stravy.
Že je špenát dobrým zdrojem železa, je mýtus ze zlatého fondu. Přesto možná taky zažíváte pocit, že když jíte špenát, děláte učiněné zázraky pro svoje zdraví. Koneckonců, opravdu by se Pepek námořník mohl tak šeredně plést? A že by roztržitý vědec posunul desetinnou čárku, udělal ze špenátu superzdroj železa a toto úžasné zjištění by přestálo celé generace – to je uvěřitelné?
Česnek kuchyňský (Allium sativum) je nedílnou součástí české kuchyně, i když jeho původ nacházíme v Asii. Užívání u nás je doložené v hluboké minulosti a dnešní kuchyň si neumíme bez této potraviny téměř představit. Česneku jsou však často přisuzované také blahodárné účinky na naše zdraví. Je tomu opravdu tak?
Mezinárodní tým v čele s profesorem Carlo Leifertem z Univerzity v New Castle (Velká Británie) analyzoval data z celého světa, konkrétně srovnání 196 publikací zaměřených na mléko a 67 publikací zabývajících se hodnocením masa. Z výsledků systematické studie, která je největší svého druhu na světě, vychází najevo jasné rozdíly mezi masem a mlékem původem z konvenční a ekologické produkce.
Kdo z nás by se nechtěl dožít vysokého věku? Receptů na dlouhověkost můžeme na internetu najít celou řadu. Některé z nich obsahují alespoň trochu důkazy podložené rady, které napomohou předcházet některým onemocněním, jejichž výskyt roste se zvyšujícím se věkem, některé jsou něčemu rozumnému již vzdáleny trochu více. V poslední době jsou však objevovány souvislosti mezi výživou a faktorem, který určuje tzv. biologický věk buňky – délkou telomer.
Termínem potrava se rozumí veškeré látky, které mohou sloužit výživě organizmů. Potravou sloužící výživě lidského organizmu jsou poživatiny. Podle původu se poživatiny dělí na živočišné a rostlinné, mohou však pocházet i z dalších zdrojů (řasy, mikroorganizmy). Poživatiny se dělí na potraviny a pochutiny. Pochutiny jsou poživatiny, které mají obvykle malou nebo žádnou výživovou hodnotu, mají však senzorickou (smyslovou) hodnotu.
Doporučení v oblasti výživy a zdravého životního stylu jsou zaměřena obecně, s přihlédnutím zejména k pohlaví, věku a výdeji energie. Nerozlišují už mezi individuálními rozdíly, které na první pohled nemusí být vůbec vidět. Přestože 99,9 % genomu (veškeré genetické informace daného organismu) je totožných u všech lidí, pouhá desetina procenta rozdílů má však podstatný význam pro odlišnost. Nejenže nevypadáme stejně, ale také různě reagujeme na různé složky výživy.
Zácpa je velmi častá porucha trávicího traktu, podle některých údajů v hospodářsky vyspělých zemích jí trpí až třetina obyvatel. Jedná se o skupinu různých příznaků, zejména o obtížné, málo časté vyprazdňování tuhé stolice. Právě dodržováním vhodných opatření lze zácpě předejít.
Kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera L.), lidově nazývaný kokosová palma, se pěstuje v mnoha zemích tropické oblasti kolem rovníku a dorůstá výšky až 30 m. Plodem je kokosový ořech, botanicky se jedná o peckovici, nikoliv o pravý ořech, který může dosahovat hmotnosti až 1,5 kg.
Koenzym Q10 patří do skupiny koenzymů (koenzym je kofaktor, tedy nízkomolekulární látka nebílkovinné povahy, která tvoří součást složených enzymů a která zvyšuje či podmiňuje jejich účinek) nazývaných ubichinony – odvozeno z latinského ubique, což znamená všudypřítomný. Existuje několik forem koenzymu, ale pro člověka je důležitý koenzym Q10.