Výživa

Jíst pravidelně, pojem, pod kterým si každý může představit něco jiného. Například jíst jen ráno a večer může být také pravidelností, ale je to tak správně? Pravidelné stravování je důležitým pilířem správné výživy. Mělo by být uplatňováno již od raného dětství a je žádoucí ho dodržovat po celý život.

Polévka je nedílnou součástí našich stravovacích zvyklostí. Tvrzení, že polévka je „grunt“, rozhodně nepatří jen do dob minulých, ale její konzumace má velký význam i dnes. Polévka připravená z plnohodnotných surovin dodává organizmu živiny, připravuje žaludek a ostatní části trávicího ústrojí na další pokrmy, zvyšuje vylučování trávicích šťáv, a tím povzbuzuje chuť k jídlu.

Zelenina a ovoce zaujímají v lidské výživě významnou úlohu. Jako zdroj vody, vlákniny, vitaminů (zejména vitaminu C) a minerálních látek (draslíku, hořčíku či vápníku) jsou důležitou složkou pestré stravy a rozhodně patří do výživy dětí i dospělých. Podle výživových doporučení by denní příjem zeleniny a ovoce měl dosahovat 600 g, a to včetně zeleniny tepelně upravené, přičemž poměr zeleniny a ovoce by měl být cca 2:1.

Vitamin K, nazývaný též koagulační (koagulace – srážení) vitamin, patří stejně jako vitaminy A, D a E mezi vitaminy rozpustné v tucích. Vyskytuje se v několika formách. Vitamin K1 (fylochinon) je rostlinného původu, vitamin K2 (menachinon) tvoří bakterie v tenkém a tlustém střevě člověka a jiných zvířat, vitamin K3 (menadion) je syntetický.

Základní funkcí výživových doporučení je dát návod, co jíst, aby se populace udržela při dobrém zdraví. Výživová doporučení založená na skupinách potravin (Food-Based Dietary Guidelines – FBDG)mají laikům názorně vysvětlit denní skladbu stravy, neboť prezentují převod doporučení pro přívod energie a živin na potraviny, tj. do formy, která se dá v praxi lépe využít.

Mořské řasy jsou již po staletí běžnou součástí tradičních pokrmů pobřežních národů. Hojně jsou konzumovány ve východní Asii, zejména v Japonsku, Číně, Koreji a Vietnamu. Uvádí se, že v těchto státech jsou každodenní součástí stravy a denní spotřeba na obyvatele se pohybuje kolem 8 g v sušeném stavu.

Kolostrum neboli mlezivo je tekutina, kterou produkuje mléčná žláza savců krátce před porodem a jeho produkce pokračuje ještě několik dní, přibližně tři až pět, po porodu. Vzhledově se jedná o hustou nažloutlou tekutinu. Kolostrum se dále mění ve zralé mléko, od kterého se liší svým vzhledem a složením.

Draslík patří do skupiny minerálních látek. V literatuře se spolu s sodíkem a chlorem   uvádějí jako elektrolyty (roztoky, které vedou elektrický proud). Průměrný obsah draslíku v těle dospělého muže činí 150 g, u ženy 100 g a u novorozence asi 5 g, přičemž 98 % je uloženo uvnitř buněk, kde působí jako hlavní kationt (kladně nabité ionty).

Co jsou pseudoobiloviny? Jedná se především o pohanku, amarant a quinou, tedy o zrniny ze skupiny „pseudo“ obilovin, neboli „nepravých“ obilovin. Pseudoobiloviny jsou spolu s obilovinami řazeny do základny potravinové pyramidy, ale jejich konzumace je přesto velmi nízká.

Inulin je nestravitelný polysacharid, který u některých druhů rostlin představuje zásobní látku podobně jako škrob. Z hlediska chemického je inulin polymer složený z dlouhé řady molekul fruktózy navzájem spojených β-(1,2)-glykosidovou vazbou a ukončený zpravidla jednotkou glukózy.