Výživa

Syrovátka vzniká jako vedlejší produkt při výrobě sýrů a tvarohů, obsahuje ještě asi polovinu sušiny původního mléka. Dříve se syrovátka používala téměř výhradně jako krmivo, nyní nachází významné uplatnění v potravinářství i lidské výživě.
Složení a význam syrovátky
Syrovátka obsahuje asi 50 % sušiny mléka. Složení sušiny závisí na složení mléka a také na výrobním procesu. Syrovátka je potravina s nízkým obsahem energie, jejími hlavními složkami jsou bílkoviny a mléčný cukr – laktóza (asi 70 % v sušině).

Grapefruit je plodem citroníku rajského (lat. Citrus paradisi), subtropické dřeviny z čeledi routovitých. Plody jsou kulatého nebo mírně zploštělého tvaru. Díky své charakteristické chuti, šťavnatosti a obsahu zdraví prospěšných přírodních látek se těší velké oblibě. Na trhu je běžně dostupný v mnoha odrůdách i podobách. V poslední době se nesetkáváme jen s grapefruitem jakožto potravinou, ale na trhu jsou dostupné různé doplňky stravy s extraktem z grapefruitu s ne vždy specifikovaným složením. Jelikož grapefruit obsahuje látky, které mají vliv na hladiny některých léčiv v organizmu, je důležité se v určitých případech chovat opatrně. Grapefruit může pro člověka  představovat určité riziko.
Podstata účinku grapefruitové šťávy
Léčiva, která přijímáme ústy, jsou ve střevech částečně rozkládána. Proto je nutné s těmito ztrátami počítat a léčivo podávat v takové dávce, aby se jeho dostatečné množství dostalo přes střevní sliznici do krevního řečiště a následně do místa účinku. Za proces odbourávání jsou odpovědné látky, které označujeme jako enzymy. Enzymy odpovědné za procesy ve střevě patří do jedné společné rodiny, která je odpovědná za zpracování nejen léčiv, ale i mnoha dalších látek. A protože je tato rodina multifunkční, vlivů, které může zpomalit či urychlit její pr??ci, je mnoho.
Jednou z možností, jak tyto enzymy zpomalit, jsou látky obsažené v grapefruitu. Zpomalením činnosti enzymů dochází k vyššímu průniku léčivé látky ze střeva do krevního oběhu a může se tak zvýšit riziko nežádoucích účinků.

Samostatnou kapitolou výživy sportujících dětí je pitný režim. Voda zaujímá v těle dítě vyšší procentuální podíl než u dospělých. Mnozí dospělí význam přísunu tekutin podceňují a nepřímo tím negativně ovlivňují své svěřence. V nejmladších věkových kategoriích opravdu velmi záleží na vlivu rodičů a trenérů. Schopnosti regulovat teplotu nejsou u dětí tak účinné jako u dospělých.

Optimální jídelníček sportujícího dítěte by měl být sestaven ze všech základních potravinových skupin a v patřičném procentu:
pečivo + přílohy + luštěniny = cca 40 % objemu stravyovoce + zelenina + ovocné a zeleninové šťávy = cca 30 % objemu stravymléčné výrobky + maso, ryby + vejce = cca 20 % objemu stravyostatní – ořechy, rostlinná semena, rostlinné a živočišné tuky, koncentrované cukry = cca 10 % objemu stravy

Potřeba bílkovin, sacharidů i tuků se u dětských sportovců liší. Jaké panují rozdíly v potřebách příjmu bílkovin? Rostoucí organizmus má relativně vyšší potřebu bílkovin než dospělý. Zatímco běžná dospělá populace vystačí s příjmem 0,8 g bílkovin na 1 kg  hmotnosti, u dětí jsou požadavky vyšší. Předškoláci 1,5 g, v mladším školním věku 1,2 g a teenageři 1,0 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti.

Podobně jako u dospělých jedinců představuje výživa sportujících dětí jeden ze základních pilířů fyzické výkonnosti a dobrého zdravotního stavu. U mladých sportovců je třeba vedle výkonnostních aspektů rovněž myslet na růst a vývoj organizmu.  Rané období života je zásadní z pohledu utváření pohybových, stravovacích zvyklostí a celkového životního stylu, které člověka většinou dále doprovází po zbytek života. 

Z pohledu interakcí léčiv a výživy jsou významné dvě skupiny interakcí.
Do první skupiny interakcí patří ovlivnění vstřebávání, transportu a vylučování léčiv. Mezi charakteristické příklady řadíme interakce mléka či vlákniny s léčivy.
MLÉKOMléko je potravina bohatá na vápníkové ionty, které jsou jednak důležité z pohledu správné výživy, ale mohou být také zdrojem interakcí. Vápníkové ionty velmi ochotně tvoří nevstřebatelné komplexy s některými látkami, jakými mohou být např. tetracyklinová antibiotika. Komplexy těchto antibiotik s vápníkovými ionty se nemohou vstřebat a projdou trávicím traktem.

Léčiva jsou látky, které příznivě ovlivňují organizmus, a to jak ve smyslu léčby (terapie), tak ve smyslu předcházení nemocen (prevence). Léčiva podaná pacientům účinkují žádoucím způsobem na žádoucím místě v organizmu. Ovšem nejen léčivo ovlivňuje organizmus, ale také organizmus ovlivňuje léčivo.

Klouby jsou přirozeně namáhanou částí těla. V poslední době ovšem vzrůstají rizikové faktory ovlivňující klouby. Těmito faktory jsou sedavé zaměstnání, nízká pohybová aktivita, nadváha či nevhodná skladba stravy. Navíc u onemocnění kloubů dochází velmi často k řešení obtíží a ne k jejich předcházení.
Když se podíváme na stavbu kloubu, zjistíme, že nedílnou součástí kloubů je chrupavka, což je pojivová tkáň, která je tuhá, ale pružná. Zabraňuje styku kostí, snižuje tření při pohybu a tlumí otřesy, podílí se tak významně na pohybu kloubů.
Následkem přetěžování a stárnutí kloubů může docházet k jejich poškození. To je charakterizováno sníženou kvalitou chrupavky, sníženým obsahem některých látek, chrupavka se ztenčuje a celý proces je dále podporován uvolňujícími se enzymy z poškozené tkáně a zánětem v dané oblasti. Výsledkem je nedostatečné tlumení nárazů, vznik poškození kostí v oblasti kloubů a zvýšená bolestivost v pokročilejších stadiích.

ENERGETICKÁ POTŘEBA A ZÁKLADNÍ SLOŽKYJelikož se vzrůstajícím věkem klesá potřeba energie, musí se zajistit menší přísun energie rozložený ve více menších porcích během dne. Zde je třeba zdůraznit individuální rozdíly a vždy je třeba dbát na aktuální potřeby seniorů.