Zajímavosti

Koriandr je neodmyslitelnou součástí exotických kuchyní Indie či Vietnamu, jeho domovinou je však poněkud překvapivě nedaleké Středomoří. Svým vzezřením připomíná u nás běžnou petržel. Čerstvou koriandrovou natí posypané speciality však nevoní každému.
S aromatem koriandru je totiž trochu problém: leckomu nelahodí. A to je slabé slovo. Někteří jeho chuť popisují jako mýdlovou, kovovou a někdy dokonce i „ponožkovou“. Chemické složení koriandrové esence hraje hlavní roli, avšak ve hře jsou i další faktory.

Low-carb diet (nízkosacharidový způsob stravování) získává v poslední době na oblíbenosti a mnozí lidé nekriticky přecházejí na tento způsob stravování ve snaze celkově zlepšit svůj zdravotní stav. Přitom prvního zastánce LCD Williama Bantinga najdeme již v roce 1869. O jeho největší popularizaci se zasloužil Dr. Atkins, který nikdy v žádném recenzovaném časopise nepublikoval o  účinnosti a bezpečnosti tohoto způsobu stravování.
Je nízkosacharidový způsob stravování opravdu zdravější, bezpečný a účinný?

Česnek kuchyňský (Allium sativum) je nedílnou součástí české kuchyně, i když jeho původ nacházíme v Asii. Užívání u nás je doložené v hluboké minulosti a dnešní kuchyň si neumíme bez této potraviny téměř představit. Česneku jsou však často přisuzované také blahodárné účinky na naše zdraví. Je tomu opravdu tak?
V česneku kromě základních živin, jakými jsou bílkoviny, sacharidy a tuky, nalezneme vlákninu, některé vitaminy (zejm. vitamin C, vitaminy skupiny B či karoten) a minerální látky (např. draslík, vápník, selen či jód). Mezi další látky, kterým je v česneku připisován pozitivní vliv na naše zdraví se řadí zejména flavonoidní látky, sirné sloučeniny, saponiny a peptidy. 

Při hledání odpovědi na zdánlivě jednoduchou otázku narazíme na mnoho často protichůdných informací. Na jedné straně lze nalézt varování před konzumací brambor z důvodu obsahu toxického solaninu, na straně druhé pak doporučení konzumovat syrové brambory jako lék na mnoho onemocnění. Podívejme se tedy na brambory a rajčata v našem jídelníčku střízlivě a podrobně.

V dnešní době, kdy výskyt nadváhy a obezity je téměř ve všech věkových kategoriích na vzestupu a dosahuje svých historicky nejvyšších hodnot, stále více lidí se snaží tento svůj problém s tělesnou hmotností řešit. V prostředí internetu se poměrně často lze setkat s různými články zmiňujícími potraviny s obsahem „negativních kalorií“, po kterých se zaručeně hubne, protože lidské tělo musí vynaložit na jejich strávení více energie, než ze samotné potraviny získá. Jsou však tato tvrzení pravdivá nebo autoři takových článků jsou pouze dalšími šiřiteli mýtů o výživě?

V internetovém moři módních diet na hubnutí  není zcela jednoduché se zorientovat. V současné době se do pomyslného popředí dostává zejména jeden typ diet. Jedná se o diety nízkosacharidové, ketogenní, ketonové, respektive diety omezující sacharidy. V první řadě je třeba se zorientovat v pojmech.

Albánský paradox – Albánie je nejchudší zemí v Evropě. Střední délka života při narození je zde však překvapivě vysoká – v roce 2014 byla 76,4 let u mužů, 80,3 let u žen. Pro srovnání, v České republice byla ve stejném roce střední délka života 75,8 let u mužů a 82 let u žen. Chudoba a zaostalost zdravotnického systému zřejmě nejsou rozhodující pro délku života, přestože sociální, dlouhodobé a významné strádání v oblasti základních lidských potřeb je jedním z rizikových faktorů pro vznik srdečních chorob. Vysvětlením tohoto paradoxu je složení albánské stravy.

V oblasti výživy se občas setkáváme s tzv. nutričními paradoxy. Slovo paradox pochází z řeckého paradoxos, což lze přeložit jako nepodobný, protismyslný, neočekávaný. Nutričním paradoxem rozumíme stav, je-li skutečnost v rozporu s již přijatým tvrzením o výživě. Většina známých nutričních paradoxů se týká paradoxního, ať už nízkého či vysokého, výskytu kardiovaskulárních nemocí v souvislosti s odlišnými stravovacími zvyklostmi v různých zemích.

Avokádo pochází ze střední Ameriky, kde je součástí pokrmů už dobrých pět tisíc let. Přestože nejde o žádnou novinku, jeho obliba nyní roste raketovým tempem v Evropě i Severní Americe. Z velké části za to vděčí nálepce superpotravina, kterou jej prodejci rádi častují. Je nutné mít na paměti, že jde o pouze módní označení, které není nijak ukotveno v české ani evropské legislativě.

Obezita je definována jako nadměrné uložení tuku v organizmu. Být obézní přináší spoustu komplikací. Jsou to mimo jiné komplikace mechanické vztažené na vysokou tělesnou hmotnost (např. bolesti zad, kloubů a svalů, artrózy, větší pocení) a komplikace metabolické spojené s metabolickým syndromem (dyslipidemie, hypertenze či diabetes 2. typu).