Zajímavosti

3P upr

Psychomodulační látky jsou chemické látky, které ovlivňují funkci centrálního nervového systému a psychický stav jedince. Tyto látky mohou buď zvyšovat nebo snižovat nervovou aktivitu a mohou mít vliv na náladu, myšlení, vnímání a další psychické procesy.

Teorie FOAD (Fetal Origin of Adult Diseases) má počátek v epidemiologických studiích, které popisovaly vyšší výskyt obezity nebo častější výskyt nemocí srdce a cév u osob, které přišly na svět s nízkou porodní hmotností. Protože se tyto souvislosti objevovaly opakovaně, byla další etapa výzkumu zaměřena na pátrání po příčinách těchto vztahů.


Toxikologie je věda, která se zabývá nepříznivými účinky cizorodých látek na organizmus člověka. Musí v sobě spojovat více oborů dohromady, jako jsou biologie, chemie, genetika a mnoho dalších. Toxikologie má také velmi blízko k farmakologii, která zkoumá žádoucí změny, toxikologie naopak změny nežádoucí.


Téma metanolu je v současné době velmi diskutované díky kauze „otráveného alkoholu“ a desítek lidí mrtvých nebo s poškozeným zdravím. Co dělá metanol v našem těle? Proč je tak nebezpečný? A jaký je rozdíl mezi etanolem a metanolem?


Při současném podávání více látek může v těle docházet a často dochází ke vzájemnému ovlivňování. Toto ovlivňování označujeme jako interakce a její výsledek může být různý, může docházet jak ke změně míry účinku, tak ke změně povahy účinku léčiva či ke zvýšení rizika nežádoucích účinků.


Nadměrná konzumace alkoholu s sebou neodmyslitelně přináší celou řadu škodlivých účinků na lidské zdraví. V České republice byla v roce 2010 spotřeba čistého alkoholu 9,8 litrů na osobu za rok (viz zdroj 6).  Řadíme se tak na přední místa ve spotřebě alkoholických nápojů v Evropě.


Potravinová alergie, potravinová intolerance a přecitlivělost na některé potraviny (tzv. pseudoalergie) jsou pojmy, které jsou často zaměňovány. Co je jejich obsahem? Potravinová alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na určitou potravinu (její složku – zpravidla glykoprotein).


K obecným negativním účinkům energetických nápojů lze v souvislosti s jejich konzumací dětmi a mladistvými zdůraznit zejména několik aspektů charakteristických pro tyto věkové skupiny. Dětství a adolescence jsou obdobími rychlého růstu a také obdobími, kdy probíhá poslední fáze vývoje centrální nervové soustavy dítěte.


Energetické nápoje představují poměrně širokou skupinu nápojů, které se mohou lišit svým složením. Nejčastěji však obsahují kofein, a dále pak například taurin, vitaminy, zejména pak vitaminy skupiny B, bylinné doplňky (např. guarana, Yerba maté, ženšen či Ginkgo biloba) a cukr nebo sladidla. Nejvýznamnějšími složkami energetických nápojů jsou kofein, sacharidy, dále pak nejčastěji obsahují guaranu, taurin či glukuronolakton.


Energetické a sportovní nápoje se staly velmi populární součástí stravovacích návyků, respektive pitného režimu zejména mladší generace, a to včetně dětí. Zejména pak energetické nápoje jsou předmětem intenzivních marketingových kampaní, cílených na mladší generaci. Málokterý z konzumentů a bohužel i jejich rodičů či lékařů však při konzumaci těchto nápojů věnuje skutečnou pozornost tomu, zda jsou vůbec k běžné konzumaci vhodné, či tomu, jaký je mezi nimi rozdíl.


EHEC jsou nebezpečné bakterie, protože:
– jsou u lidí vysoce  infekční,- k vyvolání infekce stačí velmi nízká dávka,- způsobují vážné akutní onemocnění,- onemocnění má vážné dlouhodobé následky, zvláště selhání ledvin,- přirozeně se vyskytují u dobytka (i jiných zvířat) a proto i v půdě,- u infikovaného dobytka nejsou klinicky patrné,  – vyskytují se globálně.


1 2 3