Nápoje

Energetické nápoje představují poměrně širokou skupinu nápojů, které se mohou lišit svým složením. Nejčastěji však obsahují kofein, a dále pak například taurin, vitaminy, zejména pak vitaminy skupiny B, bylinné doplňky (např. guarana, Yerba maté, ženšen či Ginkgo biloba) a cukr nebo sladidla. Nejvýznamnějšími složkami energetických nápojů jsou kofein, sacharidy, dále pak nejčastěji obsahují guaranu, taurin či glukuronolakton.

Energetické a sportovní nápoje se staly velmi populární součástí stravovacích návyků, respektive pitného režimu zejména mladší generace, a to včetně dětí. Zejména pak energetické nápoje jsou předmětem intenzivních marketingových kampaní, cílených na mladší generaci. Málokterý z konzumentů a bohužel i jejich rodičů či lékařů však při konzumaci těchto nápojů věnuje skutečnou pozornost tomu, zda jsou vůbec k běžné konzumaci vhodné, či tomu, jaký je mezi nimi rozdíl.

Nadměrná konzumace alkoholu s sebou neodmyslitelně přináší celou řadu škodlivých účinků na lidské zdraví. V České republice byla v roce 2010 spotřeba čistého alkoholu 9,8 litrů na osobu za rok (viz zdroj 6).  Řadíme se tak na přední místa ve spotřebě alkoholických nápojů v Evropě.

Co dělá metanol v našem těle? Proč je tak nebezpečný? A jaký je rozdíl mezi etanolem a metanolem?

Mezi alkoholické nápoje řadíme lihoviny, vína a pivo.

Pod pojem víno zahrnujeme široký sortiment výrobků, a to vína révová, ovocná a ostatní vína. Samostatnou skupinu představuje medovina.

Víte, jaký je rozdíl mezi vínem šumivým, perlivým, likérovým a sektem? Co je vlastně burčák?

Přesto, že většina piv obsahuje oproti jiným alkoholickým nápojům relativně nízký obsah alkoholu ( 30–50 g v jednom litru), který vzniká kvašením obilného sladu, vody a chmele za pomoci pivovarských kvasinek, je nutné jej řadit mezi nápoje alkoholické.

Archeologické nálezy o první výrobě piva pocházejí z Mezopotámie, kde již v 7. tisíciletí před n. l. se kvašením obilí připravoval nápoj nazývaný kaš nebo šikarum, předchůdce dnešního piva.

Pivo kromě alkoholu obsahuje celou řadu dalších látek, např. sacharidy, bílkoviny, hořké látky chmele, polyfenolické sloučeniny, oxid uhličitý, vitamíny a minerální látky.
Významné je zastoupení minerálů v pivu, kde nacházíme kromě draslíku a sodíku, které jsou zde v příznivém poměru, také chloridy, vápník, fosfor, hořčík a křemík.
Z vitaminů obsažených v pivu jsou nejvýznamnější vitaminy skupiny B – thiamin, riboflavin, pyridoxin, niacin a kyselina listová.  Vzhledem ke kombinaci těchto složek je pivo fyziologicky vyrovnaný roztok s vysokou nutriční hodnotu, především pro vhodnou vyváženost iontů a minerálních látek, vitaminů a polyfenolických látek.
Pivo je možno do jisté míry uznávat i jako nápoj vhodný k utišení žízně.  Je si ale nutno uvědomit, že příznivé účinky piva na lidský organizmus se mohou projevit jen při jeho střídmé konzumaci, kdy se ještě nemohou projevit negativní účinky alkoholu. Proto zde platí známé přísloví: „Jez do polosyta, pij do polopita a budeš žít dlouhá léta“.
Autor: lb