Ovoce a zelenina

O tom, že základem zdravé výživy je bezesporu ovoce a zelenina, není pochyb. Světová zdravotnická organizace doporučuje každý den sníst alespoň 5 porcí ovoce a zeleniny, což představuje 400-600 g denně.

Ovoce a zelenina jsou jedou ze základních skupin potravin, které bychom měli mít denně v jídelníčku. Světová zdravotnická organizace doporučuje sníst denně 400 g ovoce a zeleniny jako prevenci chronických nemocí. Pravidelná konzumace nás chrání před srdečně-cévními nemocemi, cukrovkou, vysokým krevním tlakem a nádorovými onemocněními. Také pomáhá udržovat optimální tělesnou hmotnost, podporuje zdravé střevo a v neposlední řadě je zdrojem tekutin. Každý z nás by si měl denně dopřát 5 porcí, nejlépe 3 porce neškrobové zeleniny a 2 porce ovoce. Podle rozsáhlé studie provedené v 10 evropských zemích lidé, kteří jedí více ovoce a zeleniny, žijí déle než ti, kteří je nejedí. Pravidelná konzumace ovoce a zeleniny vede k zlepšení psychické pohody.

Avokádo pochází ze střední Ameriky, kde je součástí pokrmů už dobrých pět tisíc let. Přestože nejde o žádnou novinku, jeho obliba nyní roste raketovým tempem v Evropě i Severní Americe. Z velké části za to vděčí nálepce superpotravina, kterou jej prodejci rádi častují. Je nutné mít na paměti, že jde o pouze módní označení, které není nijak ukotveno v české ani evropské legislativě.

Zelenina a ovoce zaujímají v lidské výživě významnou úlohu. Jako zdroj vody, vlákniny, vitaminů (zejména vitaminu C) a minerálních látek (draslíku, hořčíku či vápníku) jsou důležitou složkou pestré stravy a rozhodně patří do výživy dětí i dospělých. Podle výživových doporučení by denní příjem zeleniny a ovoce měl dosahovat 600 g, a to včetně zeleniny tepelně upravené, přičemž poměr zeleniny a ovoce by měl být cca 2:1.

Brukvovitá zelenina tvoří v České republice více než třetinu celkové spotřeby zeleniny. Druhově je tato skupina velmi různorodá. Botanicky se řadí do čeledi Brassicaceae a patří do ní zástupci zeleniny košťálové (brokolice, květák, kadeřávek, kedluben, kapusta hlávková a růžičková, hlávkové zelí bílé a červené), kořenové (křen, ředkev, ředkvička, vodnice, tuřín) a listové (zelí pekingské a čínské, řeřicha aj.).

Čím je červená řepa červená
Pestré zbarvení většiny květin a ovocných plodů je dáno obsahem dvou typů pigmentů: karotenoidů a flavonoidů. Pouze u několika málo čeledí lze nalézt žlutá až červenofialová barviva ze skupiny betalainů. Příkladem je řepa, od jejíhož latinského názvu (beta vulgaris) je odvozen jejich název. Červené zbarvení řepy je dáno obsahem několika betakyaninů – barviv ze skupiny betalainů. Nejvýraznější z nich se jmenuje betanin.

Česnek kuchyňský (Allium sativum) je nedílnou součástí české kuchyně, i když jeho původ nacházíme v Asii. Užívání u nás je doložené v hluboké minulosti a dnešní kuchyň si neumíme bez této potraviny téměř představit. Česneku jsou však často přisuzované také blahodárné účinky na naše zdraví. Je tomu opravdu tak?

Mořské řasy jsou již po staletí běžnou součástí tradičních pokrmů pobřežních národů. Hojně jsou konzumovány ve východní Asii, zejména v Japonsku, Číně, Koreji a Vietnamu. Uvádí se, že v těchto státech jsou každodenní součástí stravy a denní spotřeba na obyvatele se pohybuje kolem 8 g v sušeném stavu.

Ořechy patří do zvláštní skupiny mezi ovoce. Správně jim přísluší název skořápkové ovoce nebo skořápkové plody. Ke skořápkovému ovoci patří vlašské, lískové a kokosové ořechy, mandle, jedlé kaštany, pekanové ořechy, para ořechy, pistácie, piniové oříšky a oříšky kešu.

Ořechy jsou cennou potravinou ve výživě člověka, ale nevhodným zacházením a skladováním se mohou stát zdravotním rizikem.