Nadváha a obezita
V Evropě na směnný režim pracuje asi pětina pracovníků. Směnný provoz zahrnuje noční směny, střídavé směny a nepravidelnou pracovní dobu. Ukazuje se, že směnný provoz má vliv na nadváhu, obezitu a na celkové zvýšení zdravotního rizika.Lidé pracující ve směnném provoze jsou ohroženi především nadváhou a obezitou, ale také mnoha souvisejícími nemocemi, jako jsou například cukrovka, vysoký cholesterol či porucha tukového metabolizmu.
Konzumace alkoholu má v posledních desetiletích v mnoha zemích stále stoupající charakter. Jedná se především o východní oblasti Evropy, v západních zemích dochází jen k mírnému poklesu. Spotřeba alkoholu v ČR se pohybuje kolem 10 litrů čistého alkoholu na osobu a rok (ÚZIS). Podle dat WHO je to však již 14,6 g/den u osob nad 15 let – u mužů 20,2 g/den, u žen 9,0 g/den.
Střevní mikrobiotu lze charakterizovat jako soubor všech mikroorganizmů, které se nacházejí v trávicí soustavě. Mikrobiotu v trávicím ústrojí tvoří bakterie, viry, mikroskopické vláknité houby (plísně) a kvasinky. Střevní mikrobiota představuje složitý systém, který se neustále mění a může svému hostiteli prospívat nebo také škodit.
V současné době se v léčbě nadváhy a obezity používají tyto základní terapeutické postupy: dieta, pohybová aktivita, farmakoterapie (léky), psychoterapie a bariatrická chirurgie (chirurgický zákrok na žaludku). V léčbě nadváhy a obezity se druhy terapie obvykle kombinují, jelikož každý z nich má svá pro a proti.
Jednostranné dietyTento způsob redukce hmotnosti plní stránky časopisů určených především ženám. Diety se mění dle aktuální módy a ročních období, základ je však vždy stejný. Dle rad z časopisů ženy konzumují jen jednu „ zázračnou“ potravinu (či skupinu potravin), která je dle aktuálního čísla týdeníku tím „zaručeným“ a jediným správným „detoxikátorem“ a rozpouštěčem tuku slibujícím rychlé váhové úbytky.
Většina diet se snaží pomocí slibů a lákadel svést z cesty správného stravování, protože cílem módních diet není pomáhat lidem s jejich nadměrnou hmotností, ale vydělávat na jejich důvěře. Slovo dieta (z řeckého diaita) přitom znamená strava, stravovat se. V češtině je dieta chápana zejména jako omezení energetického příjmu. Cílem by tedy nemělo být „dietu držet“, ale naučit se s dietou normálně žít.
Zdravotní důsledky obezity jsou závažné a také zákeřné. Mezi typické následky obezity patří: diabetes mellitus 2. typu (cukrovka), problémy se srdcem a krevním oběhem (vysoký tlak), ischemická choroba srdeční, angina pectoris, trombóza (tromboembolická nemoc), srdeční selhání (snížená kontraktilitu myokardu), poruchy srdečního rytmu (ty se mohou vyskytovat již v pásmu nadváhy), varixy (křečové žíly), mozkové a cévní příhody, náhlá smrt.
Na vznik obezity má u každého jedince vliv jednak dědičnost a také prostředí. Dá se říci, že oba tyto vlivy se na vzniku obezity podílí procentuálně „padesát na padesát“. Dědičnost se u každého jedince uplatňuje různými způsoby: rozdílnou schopností spalovat základní živiny (zejména tuky), velikostí klidového energetického výdeje, jídelními preferencemi a stupněm spontánní pohybové aktivity.
Počet dětí s nadváhou nebo obezitou v Evropě neustále roste, proto je nutné rychle realizovat vhodné preventivní akce. Přes to se dosud vedou rozsáhlé diskuse o tom, kdy a jak zavádět intervenční opatření a jaká měřítka mají být pro tato opatření užita. V dalším jsou uvedeny některé úvahy k tomuto problému.
Jistě každý ví, že obezita škodí zdraví a jednoduše řečeno, čím větší obezita, tím více problémů. Jednoduché kritérium, jak stanovit míru nadváhy nebo obezity, umožňuje výpočet BMI – body mass indexu.