Potrav. alergie a nesnášenlivosti

Vzhledem k tomu, že alergie je nepřiměřenou reakcí imunitního systému na látky, které se běžně vyskytují v okolí a které jsou jinak neškodné, může být teoreticky potravinová alergie vyvolána jakoukoli potravinou. Většinu alergických reakcí na potraviny však způsobuje velmi úzká skupina potravin. Tuto skupinu potravin můžeme více rozčlenit podle geografických a klimatických podmínek, a dále i podle souvisejících historicko-kulturních stravovacích zvyklostí.


 
Alergie je přehnaná, nepřiměřená, reakce imunitního systému člověka vůči látkám, které se zcela běžně vyskytují ve vnějším okolí. Uvádí se, že potravinová alergie postihuje 2 až 4 % celosvětové dospělé populace. U malých dětí se udává výskyt potravinové alergie o něco vyšší, a to až 8 %.


Potravinová alergie a potravinová nesnášenlivost jsou v poslední době velmi diskutovanými tématy, lze říci až módními. V obou případech se jedná o nežádoucí reakce na potraviny a oba dva odborné názvy jsou hojně užívány, a to jak odbornou, tak i laickou veřejností. Bohužel ne vždy zcela správně. Dokonce až jeden ze tří lidí udává, že je alergická či alergický na nějakou potravinu.


Výběr z potravin, které celiaci mohou konzumovat.


Celiakie je onemocnění vyvolané lepkem z obilovin. J zatím nevyléčitelné, celoživotní a také autoimunní. Dá se však dobře zvládat úpravou stravy – vyloučením potravin s obsahem lepku. Dodržování správných zásad přípravy bezlepkové stravy je proto zásadní. Poznaných onemocnění je méně, než je ve skutečnosti jedinců, kteří pozorují nějaké příznaky. Frekvence výskytu se odhaduje na 1:250 až 1:300. V Evropě je nejvyšší frekvence v Irsku (1:100).


Potravinová intolerance neboli nealergická potravinová přecitlivělost nebo i pseudoalergie je přecitlivělost na potravinu či potraviny, u které nejsou zapojeny imunitní mechanizmy, tzn., že nedochází ke vzniku alergické reakce. Příznaky a potíže bývají stejné či podobné jako u alergií, imunní odpověď s tvorbou protilátek však chybí.


Alergie neboli alergická reakce je nejčastěji definována jako abnormální (nadměrná) imunitní reakce na alergen, který je schopný provokovat specifickou alergickou reakci. Alergen je obecně nazýván jako antigen.


Bílkoviny jsou složeny z jednotlivých aminokyselin, mezi které patří také fenylalanin. Fenylketonurie vzniká při dědičné poruše metabolizmu s úplným deficitem fenylalaninhydroxylázy – enzymu přeměňujícího aminokyselinu fenylalanin na tyrozin, v důsledku něhož organizmus nedokáže fenylalanin přirozeně odbourávat. Dochází k jeho hromadění především v mozku a játrech, a tím k poškození jejich funkce.


1 2