Vitamíny a minerální látky

Vitamin D patří do skupiny vitaminů rozpustných v tucích. Vzniká v kůži prostřednictvím slunečního záření (vitamin D3) a udržuje tak kožní buňky aktivní. Posléze je játry a ledvinami vytvořena aktivní forma vitaminu D (vitamín D2). Tento vitamín je velmi důležitý pro správný vývoj kostí a zubů, protože ovlivňuje metabolizmus vápníku, fosforu a cukrů. Důležitý je též pro játra, ledviny a střeva. Pokud je ho v organizmu dostatek, snadněji se hojí zlomeniny, pozitivně působí na celkovou obranyschopnost lidského těla, podpůrně působí na nervový systém, předchází rakovině tlustého střeva, konečníku, prsu a prostaty a má vliv na dobrou srážlivost krve.

Kobalamin, jak se vitamin B12 označuje v odborné literatuře, patří do skupiny vitaminů rozpustných ve vodě. Přestože ostatní vitaminy této skupiny se v lidském těle dlouhodobě neskladují, kobalamin může být v jaterní tkáni uchováván až po dobu několika let.

Kyselina listová je jedním z vitaminů B-skupiny, jméno pochází z latinského slova folium – list, protože tento vitamin je bohatě zastoupen v listové zelenině. Podílí se významně na tvorbě, dělení a diferenciaci buněk, na látkové výměně bílkovin, ovlivňuje činnost řady enzymů a podílí se na krvetvorbě. Její nedostatek se projevuje poruchami krevního obrazu, chudokrevností, zánětlivým změnami kůže a sliznice dutiny ústní a jazyka. Zvláště u starších osob může vést její nedostatek k nervovým a psychickým poruchám.  

Karotenoidy jsou v tuku rozpustné pigmenty, které dodávají ovoci a zelenině zbarvení zelené, světle žluté, žlutooranžové, červené, fialové až hnědé. Vyskytují se ve všech fotosyntetizujících (fotosyntéza je biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb) rostlinných pletivech, nacházíme je však i v mikroorganizmech a v živočišných organizmech.

Draslík patří do skupiny minerálních látek. V literatuře se spolu s sodíkem a chlorem   uvádějí jako elektrolyty (roztoky, které vedou elektrický proud). Průměrný obsah draslíku v těle dospělého muže činí 150 g, u ženy 100 g a u novorozence asi 5 g, přičemž 98 % je uloženo uvnitř buněk, kde působí jako hlavní kationt (kladně nabité ionty). Draslík se vstřebává v tenkém střevě, z těla je vylučován především močí (90 %) a stolicí.

Sodík hraje klíčovou roli při udržování vodní bilance těla, ovlivňuje elektrickou aktivitu a nervosvalovou funkci. Doporučení pro sodík činí 2 g na osobu a den, tj. 5 g soli, což odpovídá jedné čajové lžičce. Lidské tělo je však schopno fungovat i při příjmu nižším. V materiálech Vědeckého výboru pro potraviny se uvádí minimální příjem 575 mg/den.

Fosfor patří mezi minerální látky. V těle se vyskytuje ve formě organické i anorganické. Po kyslíku, vodíku, uhlíku, dusíku a vápníku je šestým nejrozšířenějším prvkem v těle. Tělo dospělého člověka obsahuje asi 1 % celkové tělesné hmotnosti ( tj. 500 – 700 g fosforu). Přibližně 85 % fosforu se nachází ve formě anorganické v kostech a zubech (kosti jsou hlavní zásobárnou fosforu), zbytek je součástí organických sloučenin v měkkých tkáních.

Vápník (Calcium, Ca) je důležitým makroelementem, který spolu s hořčíkem, sodíkem, draslíkem, fosforem, chlorem a sírou tvoří v lidském organizmu asi 80 % veškerých anorganických látek. Vápník, který je důležitý pro tvorbu kostí a zubů, patří v naší výživě k nejproblematičtějším látkám.

Koenzym Q10 patří do skupiny koenzymů (koenzym je kofaktor, tedy nízkomolekulární látka nebílkovinné povahy, která tvoří součást složených enzymů a která zvyšuje či podmiňuje jejich účinek) nazývaných ubichinony – odvozeno z latinského ubique, což znamená všudypřítomný. Existuje několik forem koenzymu, ale pro člověka je důležitý koenzym Q10.

Železo hraje významnou roli při přenosu kyslíku v těle. Jeho nedostatek způsobuje chudokrevnost, při nadbytku může dojít k jeho hromadění v těle a poškození některých orgánů.