Kontrola tělesné hmotnosti
Mikrobiota, dříve mikroflóra, je pojmenování pro komplex mikroorganismů, které žijí za normálních okolností v symbiotickém, tedy oboustranně výhodném vztahu s člověkem. Mikrobiota střev, jakožto nejhojnější soubor mikroorganismů našeho těla, pozitivně ovlivňuje organismus několika funkcemi.
Ačkoliv se jedná o velmi zjednodušený pohled, řada odborných studií dokládá, že tomu v moderní společnosti tak skutečně je. Nicméně, není to tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát.
V první řadě je nutné říct, že potřeba spánku, která se u většiny dospělých osob v populaci pohybuje mezi 6-9 hodinami za den, je značně individuální. Nedostatek spánku můžeme subjektivně vnímat každý jinak. Obecně je však délka spánku méně než 5-6 hodin za den považována za kratší, než by většina z nás potřebovala, což lze již negativně pozorovat i na našem chování. Bezprostřední důsledky nedostatečného spánku mohou zahrnovat únavu, podráždění, nesoustředěnost, bolesti hlavy, zhoršení paměti, úsudku apod. Jednorázový spánkový deficit můžeme vyvážit dostatkem spánku během následujících dnů.
L-karnitinSlovo karnitin pochází z latinského caro, což znamená maso nebo sval. Karnitin v relativně velkém množství přijímáme, konzumujeme-li maso (především jehněčí, hovězí a zvěřinu) a mléčné výrobky. Vzhledem k tomu, že mezi slibované účinky karnitinu patří úbytek tělesného tuku, nárůst svalové hmoty, lepší „vyrýsování“ svalů a zvýšená oxidace tuků při zachování svalového glykogenu, je tato látka velmi oblíbeným doplňkem stravy rekreačních i profesionální sportovců.
L-karnitin má v látkové přeměně tuků nezastupitelnou úlohu. Funguje jako přenašeč, protože bez něj by se mastné kyseliny s dlouhým řetězcem nedostaly do mitochondrie (buněčná organela), tedy na místo, kde probíhá jejich zpracování (oxidace). Využití karnitinu pro zvýšení přeměny látkové tuků vzniklo na základě domněnky, že při příjmu větší dávky karnitinu poroste jeho koncentrace ve svalu, a čím větší bude jeho koncentrace, tím rychlejší bude oxidace tuků.
Spousta lidí si pod názvem „spalovač tuku“ představí nějakou zázračnou pilulku, kterou když spolknou, rázem budou o pár kil lehčí – a bez námahy. V trochu reálnější podobě můžeme za spalovače tuků označit doplňky stravy, které podporují rozklad tuků nebo zvyšují energetický výdej, omezují vstřebávání tuků, napomáhají snižování hmotnosti nebo zvyšují oxidaci (odbourávání) tuků v průběhu cvičení. Podobně jako u potravin, i u doplňků stravy se vyplatí číst složení výrobku. Ve složení přípravků, které jsou řazeny ke spalovačům tuku, často najdeme několik složek, jejichž účinky se dle tvrzení na obalu mají vzájemně podporovat. Mezi nejčastější „urychlovače tukového metabolismu“ patří kofein, zelený čaj, karnitin, chrom a konjugovaná kyselina linolová (CLA). Opravdu mají tyto přípravky slibované účinky, nebo nás jen někdo tahá za nos?
Nadváha a obezita jsou definovány jako nemoci charakterizované zmnožením tukové tkáně v těle. V některých případech je potřebné stanovit množství tuku v těle pomocí přesnějších metod, než je výpočet Body Mass Indexu doplněný obvodem pasu či poměru pasu a boků. Nejjednodušším způsobem, jak změřit tělesný tuk, se kterým se můžeme poměrně často setkat, je antropometrické měření pomocí tzv. kaliperu.
Z hlediska významu posouzení zdravotních rizik, která z nadměrné hmotnosti vyplývají, není důležité jen stanovit míru nadměrné hmotnosti, ale i rozlišit, kde se nadbytečný tuk v těle nejvíce hromadí. Nestačí tedy pouze stanovit stupeň nadměrné tělesné hmotnosti – tedy, zda se jedná o nadváhu či obezitu, ale i určit rozložení tuku v těle a tím typ obezity.
Způsobů, jak stanovit zdravou tělesnou hmotnost existuje několik. Tyto způsoby se liší jednak náročností jejich provedení, jednak svojí vypovídající hodnotou a přesností.
Zjednodušeně řečeno, lidskému organizmu je lhostejné, zda se účastníme sportovní soutěže, rekreačně cvičíme nebo tělesně pracujeme. Pomineme-li emotivnost a přitažlivost sportovní soutěže, jsou pro zdraví rozhodující objem, intenzita a typ pohybové aktivity. Proto můžeme do pohybových aktivit zahrnout i činnosti běžného života.
S pohybovou činností a jejím vlivem na organizmus je obvykle spojován termín „zdatnost“. Tento pojem nebyl dosud přesně definován a v běžném životě má více významů. Zdatnost označuje často i výkonnost, zručnost nebo pracovitost. Pojem „zdravotně orientovaná zdatnost“poté vyjadřuje skutečnost, že stupeň zdatnosti má individuální úroveň.
Pohybová aktivita byla vždy nedílnou součástí životního stylu člověka od prvopočátku vývoje člověka jako živočišného druhu. Pohyb tedy patří k základním fyziologickým potřebám člověka. Přestože nedostatek pohybu nepociťujeme tak intenzivně jako nedostatek potravy či tekutin (hlad, žízeň), je pohybová činnost nepostradatelná pro správný vývoj a funkce lidských orgánů.