Výživa v raném dětství

Mateřské mléko nebo náhradní mléčná kojenecká výživa poskytuje většině kojenců dostatečnou výživu do 6 měsíce věku. Poté již přestává výživově stačit a je třeba začít postupně zařazovat první příkrmy. Příkrmy jsou prvním krokem k postupnému přechodu z mateřského a/nebo náhradního mléka na pevnou stravu. Toto přechodné období trvá u každého jinak. U většiny dětí je to několik měsíců, ale vždy by mělo začít nejpozději kolem 6 měsíce věku.

Epidemiologické studie zjistily, že děti, které přišly na svět s nízkou porodní hmotností, mají v pozdějším věku vyšší výskyt obezity nebo častější výskyt nemocí srdce a cév. Protože se tyto souvislosti objevovaly opakovaně, byla další etapa výzkumu zaměřena na pátrání po příčinách těchto vztahů.

Kolostrum neboli mlezivo je tekutina, kterou produkuje mléčná žláza savců krátce před porodem a jeho produkce pokračuje ještě několik dní, přibližně tři až pět, po porodu. Vzhledově se jedná o hustou nažloutlou tekutinu. Kolostrum se dále mění ve zralé mléko, od kterého se liší svým vzhledem a složením.

Od šesti měsíců věku dítěte, a to podle posledních doporučení i u dětí krmených umělou výživou, se začínají zavádět příkrmy. O případném dřívějším zavádění příkrmů se poraďte s lékařem. Zcela určitě by však dítě nemělo dostat žádný příkrm před dovršením 17. týdne, kdy ještě není trávicí trakt a imunitní systém dítěte vyvinut natolik, aby se s tímto typem stravy zvládl vypořádat.

Byť je během prvního půl roku života dítěte tou nejlepší stravou mateřské mléko, ne vždy je kojení možné. Pokud z nějakých důvodů nemůžete, nebo nechcete kojit, používejte k výživě svého dítěte adekvátní umělou výživu. O tom, který typ umělé výživy je vhodný pro vaše dítě, se poraďte s vaším lékařem.

Výživa batolat se již začíná podobat stravě dospělých, batolata by měla ve své stravě objevit potraviny ze všech skupin potravinové pyramidy. Aby dítě dostalo všechny potřebné živiny, musí být jeho strava, co nejpestřejší. Strava by měla být pravidelná, alespoň pětkrát denně, a měly bychom jí věnovat náležitý čas.

Pokrmy bychom měli začít zavádět nejdříve od ukončeného 4. měsíce do šestého měsíce věku dítěte, a to jak u kojených dětí, tak u dětí krmených umělou výživou. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace je se zaváděním příkrmů nejlepší počkat až do šesti měsíců, a to i u dětí krmených umělou výživou.

Během prvního půl roku je nejlepší stravou pro dítě mateřské mléko. Kojení představuje pro dítě ten nejlepší start do života, je však přínosem i pro maminky. Mateřské mléko dítěti poskytuje veškerou potřebnou energii, živiny a tekutiny, které dítě během prvních šesti měsíců života potřebuje ke svému růstu a rozvoji. Pokud je matka schopna kojit, nemusí svému dítěti během prvního půl roku dávat jíst ani pít nic jiného než mateřské mléko.

Výživa mlékem je savci využívána již 400 milionů let. Je specifická pro každý druh a každé mládě je na mléku své matky závislé. Člověk samotný a jeho předchůdci výživu mlékem využívají již 4 miliony let. Člověk je však také jediným druhem savce, který začal živit své potomky jinak než svým vlastním mlékem. Protože mateřské mléko je ta nejvhodnější a nejpřirozenější výživa novorozence a kojence a nedá se ničím stoprocentně nahradit, vznikla různá hnutí a společenské organizace na podporu přirozené výživy našich dětí mateřským mlékem.