Již v 80. letech na jasných definicích pracoval prof Z. Matyáš z VŠV v Brně. S využitím jeho systému tzv. 3s (safe-wholesome-sound), který je sice mezinárodně známý, žel v celé Evropě, nejen v ČR, často zapomínaný (údajně pro komplikovanost pochopení normálním smrtelníkem), lze vztahy jednoduše definovat takto:

• Zdravotně nezávadná potravina  (safe) je taková, která podle současných znalostí a diagnostických možností neobsahuje patogenní agens v takové dávce, aby mohla u člověka vyvolat onemocnění (není škodlivá pro zdraví).
• Hygienicky nezávadná potravina (wholesome) je taková, která je vyrobena při dodržování schválených výrobních postupů a hygienických norem, které určují její vlastnosti (je vhodná pro lidskou spotřebu). Hygienicky závadná potravina nemusí být nutně zdravotně závadná.
• Bezpečná potravina  je zdravotně a hygienicky nezávadná, což ještě neznamená, že je „biologicky hodnotná“ (sound), tedy nutričně vyvážená vzhledem k potřebám konzumenta potraviny.

Bezpečnost potraviny je samozřejmou součástí pojmu „kvalita potraviny“, nemusí to ale být biologická hodnota. Ta se spíše vztahuje k pojmu „potravina pro zdravou výživu“, či často ne příliš správně používaný (nelogický) pojem „zdravá potravina“.

Máme např. kvalitní sůl, cukr, alkohol, tuk, ale tyto potraviny nejsou nutričně vyvážené (na jednotku energie neobsahují další doporučené živiny ve vyváženém poměru). Je zřejmé, že v tomto případě hovoříme spíše o složkách potravin (food ingredients) a nikoli o průmyslově vyráběných potravinách či pokrmech (industrial foods, mixed foods) obsahujících řadu složek.

Zdroj:  SZÚ