Dieta při poruchách polykání

Poruchy polykání neboli dysfagie se mohou vyskytovat u dětí i dospělých a vyžadují specifický stravovací režim – dysfagickou dietu. Tato dieta je navržena tak, aby minimalizovala riziko vdechnutí jídla do dýchacích cest, které je u poruch polykání vysoké a může vést k závažným komplikacím, jako jsou infekce dýchacích cest či zápal plic.
U koho se nejčastěji poruchy polykání vyskytují?
Problémy s polykáním se vyskytují častěji u osob s neurologickým či nervosvalovým onemocněním, u psychiatrických pacientů, po cévní mozkové příhodě, po operacích v oblasti úst, krku či u starších lidí. Dysfagii mohou zhoršovat také určité léčivé látky, patří mezi ně například některá antidepresiva, antipsychotika, nesteroidní protizánětlivé léky či opioidy.
Příznaky poruchy polykání
Existují vodítka, která mohou pomoci rozpoznat, zda má někdo potíže s polykáním. Patří mezi ně kašel v průběhu konzumace stravy či po jídle, drooling, změna hlasu po polknutí, bolest při polykání a pocit uváznutí sousta v jícnu. Mnoho lidí může mít také tzv. „tichou aspiraci“, kdy dojde ke vdechnutí sousta bez obranného kašle či jiných viditelných příznaků. Strava pak zůstává v dýchacích cestách, kde může způsobit vážné zdravotní potíže.
Úprava a výběr stravy a nápojů
Potraviny jsou u poruch polykání podávány měkčí, protože se snadněji žvýkají a polykají, a podle stupně poruchy mohou být upraveny do různé konzistence a textury. Cílem je zajistit dostatečný příjem živin a tekutin při zachování bezpečnosti a pohodlí při jídle. Tekutiny se podávají v různém stupni zahuštění (nektar, med, pudink), pevná strava je upravena do pyré či pudinku, může být také jemně či hrubě mletá či sekaná. Obecně by potraviny měly být měkké a vlhké bez tvrdých částí, konzistence záleží na požadovaném stupni diety. Nevhodné jsou hrubé, tvrdé a lepivé potraviny, které by mohly zvýšit riziko vdechnutí sousta či jeho uvíznutí v jícnu.
Riziko podvýživy a dehydratace
Poruchy polykání mohou vést k nedostatečnému příjmu jak stravy, tak i nápojů, a tím k podvýživě a dehydrataci. V takovém případě je možné doplnit běžnou stravu tzv. sippingem. V případě potřeby lze výživu podávat také sondou přímo do žaludku nebo do střeva. U osob, které mají potíže s polknutím vody či jiných řídkých tekutin, je vhodné použít speciální zahušťovadla, která z tekutiny vytvoří gelovou konzistenci. Většinou se jedná o přípravek na bázi škrobu, gumy guar, xantanu apod.
Multidisciplinární přístup
Při poruchách polykání je nezbytná spolupráce lékaře s klinickým logopedem a nutričním terapeutem, kteří se společně podílí na vytvoření individualizovaného stravovacího plánu, což zajišťuje nejen zdravotní bezpečnost, ale také zvyšuje kvalitu života pacientů s dysfagií.
Autor: dh