K moderním biotechnologickým metodám (viz Biotechnologie) patří genetické inženýrství, které umožňuje úpravu/změnu (= modifikaci) genu mikroorganismů, rostlin i živočichů tak, že dojde ke změně určité požadované vlastnosti. Existují zásadně rozdílné názory na bezpečnost genových modifikací. Podle jedněch je to zdokonalená a urychlená metoda šlechtění, které není ničím zásadně novým, podle druhých se jedná o nepřirozený zásah s negativními důsledky. Vliv geneticky modifikovaných organismů (= GMO) na lidské zdraví je pečlivě zkoumán, a legislativa EU postupuje v této záležitosti velmi opatrně. Jednoznačné výsledky lze získat teprve na základě dlouhodobého používání. 

Pro aplikace GM do potravin a krmiv v Evropské unii je zatím schváleno několik odrůd kukuřice, řepky olejky, bavlny, sóji, a dále např. produkt z GM-kvasinek Saccharomyces cerevisiae nebo biomasa (usmrcené bakterie Brevibacterium lactofermentum) získaná jako vedlejší produkt z fermentační výroby. Žádosti o schválení dalších produktů jsou průběžně podávány a vyhodnocovány. Přicházejí v úvahu transgenní rajčata, brambory, rýže aj. Nejvíce GM plodin se pěstuje v USA, Kanadě, Argentině, Brazílii, Austrálii a Číně.

GMO a označování potravin

Aby se spotřebitel při nákupu potraviny mohl rozhodnout, zda (v případě schválených plodin) ji on sám chce konzumovat, musí být informace o GM na obalu uvedena. Výrobky, kter?? obsahují GMO nebo jsou z GMO vyrobené, se označí výrazem „geneticky modifikovaný“ nebo „vyrobený z geneticky modifikované (název složky, např. kukuřice, sója)“. Tento způsob označení se týká výrobků, v nichž je podíl GMO složky vyšší než 0,9 %.

Potraviny jsou z hlediska ilegálního obsahu GM-plodin monitorovány a nálezy jsou hlášeny do systému RASFF. ?

Zdroj: Bezpečnost potravin A-Z