Během poznávání života, lidí a přírody v různých zemích světa se můžeme setkat s mnoha nemocemi, které se u nás běžně nevyskytují, a tudíž je vlastně ani neznáme. Cestování a častější stravování se v restauracích, ve fast-foodech, nakupování na tržištích a ve stáncích, konzumace trvanlivých potravin včetně konzerv a také nedostatečně tepelně upravených jídel, která jsme předem připravili doma, nevhodné podmínky pro přípravu stravy a často chybějící zdroj nezávadné pitné vody, to vše může ve spojení s nízkým hygienickým standardem vést ke zvýšení rizika nákaz přenášených potravinami.
Správné zásady stravování na cestách se označují jako tzv. „opatření cestovní medicíny“. Jsou to základní hygienická pravidla, která je dobré si zapamatovat a hlavně se jimi během cest řídit:
V některých oblastech se setkáváme s odlišnými hygienickými zvyklostmi při skladování a přípravě jídla. Zejména, pokud budete nakupovat potraviny na tržištích nebo se stravovat třeba v asijských zemích, kde se jídlo připravuje a jí často na ulici, věnujte zvýšenou pozornost riziku infekce a nakupujte jen opravdu čerstvé potraviny. Přednost dávejte těm, které můžete před konzumací dobře omýt. V případě ovoce a zeleniny tedy důkladně omyjte potraviny nezávadnou pitnou vodou, nejlépe vodou balenou. Pokud to není možné, pak se doporučuje je plody oloupat. Teplá jídla by měla být řádně uvařená a podávaná horká.
Vodu a nápoje pijte jen z originálních obalů (čisté, neporušené a předem neotevřené plastové láhve nebo plechovky). Balenou vodu používejte i k čištění zubů. Pozor na led! Nepijte nápoje, k jejichž zchlazení jsou použity kostky ledu vyrobené z vody neznámého původu. Taková voda může obsahovat nebezpečné mikroorganizmy. Nápoj si raději ochlaďte tak, že jej vložíte do nádoby s ledem i s jeho obalem. A ještě jedno upozornění, a to na znečištění hrdla láhve, či okraje nádoby, ze které budete pít.
V místech, kde si s hygienou moc velké starosti nedělají, raději nejezte mořské produkty, zeleninové i ovocné saláty, zmrzliny a tepelně neupravené potraviny. Nedoporučuje se kupovat jídlo od místních “nedůvěryhodných“ pouličních prodavačů na trhu nebo na pláži.
Pokud máte pochybnosti o kvalitě a zdravotní nezávadnosti potravin či jídel, raději se jim vyhněte. To se týká především různých exotických specialit, které vám kuchař připravuje přímo na ulici. Následky pozření takového jídla by vám mohly způsobit nemalé zdravotní potíže.
V letním období se opakovaně výrazně zvyšuje výskyt trávicích potíží, průjmů a zvracení, jejichž hlavní příčinou jsou nakažené (kontaminované) potraviny. Takovým problémům se můžeme vyhnout, pokud budeme dodržovat hygienická pravidla a zásady správného zacházení s potravinami. Potraviny a pokrmy lze chránit před kontaminací řádnou tepelnou úpravou, správným skladováním a vůbec vhodnou celkovou manipulací. Protože konzumované potraviny či pokrmy nejsou sterilní, měli bychom zabránit tomu, aby se v nich bakterie pomnožily na úroveň, která by způsobila předčasné zkažení potraviny, nebo dokonce nakažení konzumenta.
Jedním z hlavních důvodů vzniku střevních infekcí jako jsou kampylobakterióza, salmonelóza nebo listerióza, je konzumace špatně tepelně upraveného masa a dalších potravin. Obzvláště riziková je konzumace některých syrových či polosyrových potravin jako vajec, masa v tatarském bifteku, korýšů a také nepasterizovaného mléka nebo sýrů, u kterých si nejsme jisti tím, zda byly správně skladovány. Tepelná úprava pokrmu musí být vždy dostatečná, a to v každé jeho části. Například teplota upravovaného masa by měla být 70 °C nejméně po dobu 10 minut. Tepelně upravované pokrmy bychom neměli připravovat s velkým časovým předstihem a poté je skladovat při pokojové teplotě. Pokud chceme pokrm po uvaření či upečení podávat později, musíme ho co nejrychleji zchladit, případně následně co nejrychleji zmrazit. Potom bychom měli pokrm ohřát na dostatečně vysokou teplotu (obvykle 70 °C), abychom zničili bakterie, které ho mohly mezitím kontaminovat.
Řada z nás cestuje na dovolenou s potravinami, přestože teploty v dopravních prostředcích mohou v horkých letních dnech vystoupat skutečně vysoko. Jaké potraviny tedy vzít s sebou na cesty? Klasický chléb či pečivo se v mikrotenovém sáčku zapaří, nezabalené ztvrdne. Vhodnější jsou proto balené křehké chleby nebo obilninové „polystyrénové“ chlebíčky. Z mléčných výrobků bychom si měli vybrat tavené sýry s nižším obsahem tuku. Čerstvé maso ani uzeniny včetně trvanlivého salámu, z kterého v horku poteče tuk, rozhodně na cestu nebereme. Vhodná jsou například vejce uvařená natvrdo. S sebou můžeme vzít i masovou konzervu, ale tu musíme ihned po otevření sníst. Z ovoce a zeleniny jsou vhodné pevnější druhy, kterým nevadí otřesy auta, jako jablka, papriky, okurky. Dále jsou vhodné různé sušenky – na rozdíl od oplatek s krémem, čokolády a želatinových medvídků. Na mlsání jsou dobré cucavé bonbony a samozřejmě žvýkačky.
Použitá literatura:
http://www.vupp.cz/czvupp/aktualit/foodtoday/ftoday60.htm
http://www.hellmanns.cz/zdravi/rizikove-potraviny-v-lete
http://www.dolceta.eu/ceska-republika/Mod8/spip.php?rubrique26
Mgr. Bc. Diana Chrpová, Rizikové potraviny v létě, Vyšší odborná škola zdravotnická
Autor: ms