E. coli

Střevní bakterie Escherichia coli (E. coli) vyvolává specifická průjmovitá onemocnění postihující zvláště kojence, ale i dospělé, a šířící se potravní cestou. Může také způsobit tzv. endogenní nákazy, kdy zdrojem je vlastní trávicí ústrojí nemocného. Tyto infekce bývají následkem nízké nebo pokleslé obranyschopnosti organizmu.

Klinicky pak převažují sepse, event. záněty mozkových blan, může jít ale i záněty středouší či záněty obličejových dutin, případně o komplikace v podobě hnisání pooperačních ran.

Jak již bylo uvedeno, E. coli způsobuje zejména průjmovitá onemocnění dětí i dospělých, u dětí však daleko častěji. Tato střevní onemocnění můžou způsobovat různé kmeny těchto bakterií.

K nejdůležitějším patří tzv. enteropatogenní kmeny E. coli, které jsou stále nebezpečné především v zemích s nízkou hygienickou úrovní, zejména v tropech. Způsobují zde velmi často průjmy kojenců. U nás se vyskytují jako původce infekcí nejčastěji v nemocnicích.

Tzv. enterotoxigenní kmeny E. coli se vyznačují tím, že produkují toxiny, s jejichž pomocí bakterie vyvolává onemocnění krátkého trvání, která začínají náhle, tzv. z plného zdraví, četnými průjmy se zvracením a křečemi v břiše. Typická je krátká inkubační doba, potíže vznikají většinou jen několik hodin po nákaze. V zemích třetího světa jsou tyto nákazy hlavní příčinou úmrtí dětí do 5 let věku. Bývají také nejčastější příčinou tzv. cestovatelských průjmů, takže se s nimi můžeme potkat při cestování i my. V ČR způsobují tyto kmeny onemocnění jen sporadicky.

Za zmínku ještě stojí kmeny E. coli, které mohou způsobit dvě málo známá onemocnění, a to tzv. hemoragickou kolitidu a tzv. hemolyticko-uremický syndrom. Hemoragická kolitida („krvácející zánět tlustého střeva“) je charakterizovaná krvavými průjmy, obvykle bez horeček. Předchází ji bolesti v břiše a vodnatý průjem. Pro hemolyticko-uremický syndrom je charakteristické akutní selhání ledvin, chudokrevnost způsobená rozkladem červených krvinek a sníženým množstvím krevních destiček. Postiženy můžou být všechny věkové skupiny, častěji může nemoc postihovat kojence a malé dětí. Významnou roli při vzniku tohoto onemocnění hrají potraviny a pokrmy, např. v USA a Kanadě vzniklo několik epidemií po požití kontaminovaných hamburgerů a nepasterizovaného mléka. Popsány byly i případy, kdy onemocnění vyvolala konzumace nedostatečně omyté zeleniny pohnojené přírodním hnojivem, který obsahoval hovězí trus. Rezervoárem této bakterie může být i hovězí dobytek.


Nejdůležitější způsob, jak zabránit nákaze a vzniku onemocnění, je samozřejmě účinná prevence. Jejím základem je zabránit styku s původci nákazy, tj. s bakteriemi E. coli, tedy dodržovat přísně osobní hygienu – mýt si ruce zejména po použití toalety a před jídlem, pít vodu pouze s ověřených zdrojů pitné vody a vyvarovat se pití nepasterizovaného mléka. Důležitá je samozřejmě i výchova a osvěta k získávání základních hygienických návyků a jejich důsledné dodržování, a to zejména při zpracovávání potravin a výrobků z nich, při přípravě pokrmů, při jejich uchovávání a následné konzumaci. Protože se s touto nákazou můžeme setkat nejčastěji při cestování do tzv. „zemí třetího světa“, měli bychom mít při těchto cestách stále na mysli skutečnost, že zde jsou nejvýznamnějším zdrojem nákazy kontaminované potraviny a voda. Protože i voda po převaření může stále obsahovat termostabilní (teplu odolné) toxiny těchto bakterií, které se varem nezničí, je jednoznačně nejvýhodnější pít balenou vodu. Více najdete na adrese:

http://www.viscojis.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=315:ochrana-proti-ehec&catid=18:alimentarni-infekce-otravy&Itemid=48


Autoři: jš, ep