Příjem a výdej energie by měly být v rovnováze. Nadváha a obezita jsou projevy dlouhodobé nerovnováhy – tj. vyššího příjmu energie nad jejím výdejem. Hlavními zdroji energie jsou tuky, sacharidy, bílkoviny a alkohol. Informace o energetické hodnotě potravin lze získat z tabulek složení potravin, údajů na obalech či výpočtem na základě znalosti recepturního složení potravinářských výrobků a pokrmů.
Bazálního metabolismu – tj. energie potřebné pro zachování životních funkcí organismu (tj. činnosti srdce, plic, zažívání, funkce ledvin a metabolické funkce buněk) za stavu naprostého duševního a tělesného klidu za normální teploty. Bazální metabolismus představuje největší část celodenního výdeje energie – 60-70 % a jeho hodnota je závislá na pohlaví, věku a podílu svalové hmoty.
Energie potřebné na strávení potravy – tzv. termický efekt jídla je energie potřebná k trávení, vstřebávaní a zpracování přijaté potravy. Termický efekt se odhaduje na 10-15 % z celodenního energetického výdeje. Jeho hodnota je závislá na množství požitého jídla, jeho konzistenci a složení.
Energetického výdeje na pohybovou aktivitu, což je třetí a nejvíce variabilní složka energetického výdeje. Její hodnota se pohybuje okolo 20 % u lidí neaktivních po 50 % u sportovců a lidí mimořádně aktivních. Tuto složku energetického výdeje může každý výrazně ovlivnit svým chováním. Pohybová aktivita zvyšuje výdej energie při samotném pohybu a cvičení, při déletrvajících aktivitách navíc přetrvává po určitou dobu vyšší výdej energie, než je klidový.
V laboratorních podmínkách se k určení energetického výdeje v klidu i v pohybu používá stanovení množství spotřebovaného kyslíku. Pro porovnání energetické spotřeby při pohybových aktivitách s klidovými hodnotami odborníci používají tzv. hodnotu metabolického ekvivalentu (MET). Jeden MET je klidová spotřeba kyslíku vsedě a odpovídá 3,5 ml/kg/min, což v přepočtu na kJ / hod je 4,184 kJ/kg/h. Energetický výdej různých pohybových aktivit se pohybuje od 0,9 MET při spaní po 18,4 MET při závodním maratonu. Při měření energetického výdeje v terénu se používají kalorimetry zaznamenávající kroky či jiný pohyb.
Pro orientační hodnocení množství energie vydané při pohybu se používají tabulky energetické náročnosti různých činností. Výdej energie je ovlivněn řadou faktorů, které nelze v tabulkách úplně zohlednit (technika běhu, vliv terénu, zastoupení tukové a svalové tkáně). Chybám při výpočtech přispívá i nadhodnocení času trvání aktivity. Tabulky a podklady pro výpočty jsou dostupné také na internetu, výpočet usnadňují i různé pomůcky, např. kalkulačky pro hodnocení energetického výdeje.
Někteří odborníci uvádí jako další složku energetického výdeje tzv. adaptivní termogenezi, tj. energii, která vyjadřuje zvýšení energetického výdeje v souvislosti s adaptací na prostředí (chlad, teplo, vlhko, stres, léky, nemoci). Ke zpomalení metabolismu na druhé straně dochází po hladovění, nízkokalorických dietách, po některých lécích nebo při snížené funkci štítné žlázy.
Autor: iz
Zdroje: Bezpečnost potravin A-Z