Obezita je podle Světové zdravotnické organizace klasifikována jako nemoc, která je charakterizována nadměrným množstvím tuku v organizmu. Podle tzv. Body Mass Indexu (BMI), který určuje závažnost obezity, ji dělíme do tří stupňů: I. stupeň 30 – 34,9, II. stupeň 35 – 39,9 a třetí stupeň 40 a více, přičemž pásmo normální hmotnosti je do 25.
V současné době se v léčbě nadváhy a obezity používají tyto základní terapeutické postupy: dieta, pohybová aktivita, farmakoterapie (léky), psychoterapie a bariatrická chirurgie (chirurgický zákrok na žaludku). V léčbě nadváhy a obezity se druhy terapie obvykle kombinují, jelikož každý z nich má svá pro a proti.
Úprava stravy v léčbě obezity
Léčba úpravou stravy a navýšením pravidelné pohybové aktivity patří k základní terapii obezity, avšak bývá nejméně oblíbenou. Základním postupem v léčbě obezity je omezení energetického příjmu ve stravě a navýšení energetického výdeje. V zásadě platí, že pro hubnutí je třeba udržovat negativní energetickou bilanci. To znamená, že musíme vždy více energie vydávat (zejména pohybovou aktivitou), než jí stravou přijímat.
Jedním ze základních mýtů pojícím se ke snižování hmotnosti je tvrzení, že jídelníček snižující hmotnost musí být nechutný. Právě naopak. Cílem je pestrý a chutný jídelníček, který odpovídá zásadám správné výživy, vede k váhovým úbytkům, ale současně respektuje chuťové preference pacienta. Je třeba stále mít na paměti, že nemáme nezdravé potraviny, ale jejich nezdravé množství.
K tomu, aby naše dieta skutečně vedla ke snižování hmotnosti, je třeba podrobně analyzovat vlastní jídelníček. V následné úpravě stravy se snažíme zejména o snižování spotřeby tuků (tučné druhy mas, uzeniny, sladkosti a pochutiny, jemné a trvanlivé pečivo typu croissant, sýry nad 30 % tuku v sušině, ale i nevhodný druh úpravy pokrmů vyžadující velké množství tuku), navyšování spotřeby vlákniny (ovoce a zelenina ke každému jídlu, luštěniny, celozrnné pečivo), dostatečný přísun kvalitních bílkovin (např. libové druhy masa, ryby, nízkotučné mléčné výrobky, čerstvé a tvarohové sýry). Pozornost je nutné věnovat i spotřebě alkoholu, která často bývá v hodnocení jídelníčků opomíjena.
Při zahájení redukčního režimu je výhodné využít odborné pomocí nutričního terapeuta, který pomůže s nastavením vhodného denního energetického příjmu.
Pohybová aktivita
Bez pravidelného pohybu se neobejde prakticky žádný redukční režim a je tedy nedílnou součástí léčby obezity. Pro navýšení a udržení hmotnostních úbytků navozených dietou je třeba úpravy v jídelníčku doplnit vhodnou a pravidelnou pohybovou aktivitou. Na často kladené otázky „Kdy cvičit, jak často a s jakou intenzitou“ neexistuje jednoduchá odpověď. V zásadě však platí, že čím častěji a déle cvičíme, tím lépe. Optimální je pohybová aktivita, kterou vykonáváme min. 3 – 4 x týdně, minimálně 30 – 40 minut a postupně prodlužujeme délku jejího trvání. Nikdy nepřeceňujeme své síly, vždy myslíme na úroveň fyzické kondice a na náš zdravotní stav. V případě, že jsou již přítomná nějaká obezitu doprovázející onemocnění (vysoký krevní tlak, cukrovka, onemocnění srdce atd.) je nutné se s výběrem vhodné pohybové aktivity poradit s fyzioterapeutem, lékařem nebo dalším odborníkem na pohybové aktivity.
Farmakoterapie
Farmakoterapií obezity rozumíme podávání léčiv, které ovlivňují příjem nebo vstřebávání potravy nebo jejích jednotlivých složek. V současné době je většina léčiv určených ke snižování hmotnosti pouze na lékařský předpis. Mechanizmem účinku je narušení vstřebávání tuků ve střevě, což s sebou přináší nežádoucí účinky zejm. v podobě průjmů a přípravek je tak pacienty často velmi špatně snášen. Jinou možnost léčby skýtají přípravky na bázi vlákniny. Na základě fyzikálně-chemických vlastností látky váží v žaludku vodu, nabobtnají a vytváří „gelovou“ strukturu. Dochází k pomalejšímu vyprazdňování žaludku a prodlouženému pocitu nasycení a sníženému či oddálenému pocitu hladu. To pak vede k celkově nižšímu energetickému příjmu a snížení tělesné hmotnosti. Efekt na snížení tělesné hmotnosti u těchto druhů přípravků bývá většinou mírný a přechodný.
Je všeobecně známo, že lidé při snaze redukovat tělesnou hmotnost hledají „zázračná“ řešení, která zdá se, farmaceutické firmy nabízejí. Avšak, užívání léčiv bez současné úpravy jídelníčku a pravidelné pohybové aktivity vede pouze ke krátkodobému poklesu hmotnosti a nechtěnému jo-jo efektu po jejich vysazení.
Psychoterapie
Psychoterapie, tj. pravidelná sezení s psychologem, je naopak velmi úspěšná metoda a měla by být součástí základní léčby nadváhy a obezity, je ale personálně velmi náročná. Ke změně stravovacích a pohybových návyků lze použít jednu z nejužívanějších metod je tzv. kognitivně behaviorální terapie (KBT). Podstatou KBT terapie je změna nevhodného či nežádoucího myšlení a chování a jeho nahrazením vhodnou alternativou. Psychoterapie bývá v léčbě obezity často neprávem opomíjena. Psycholog přitom může poradit jak se vypořádat s každodenním stresem, jak navýšit motivaci pro redukční režim, vyvolat zájem o pohyb či prostě jen navodit pocit pohody a zdravého sebevědomí. Jeho pomoc tedy vhodně doplňuje úpravu stravovacích zvyklostí a pohybové aktivity.
Chirurgická léčba obezity
Bariatrická chirurgie (bariatrie) je obor, který se zabývá chirurgickou léčbou obezity a zejména v poslední době dochází k jeho velkému rozvoji. V současné době máme dva základní typy výkonů, malabsorpční (po provedeném výkonu na žaludku a střevech se zmenší plocha pro vstřebávání živin ze stravy a tím pacient hubne), restriktivní (zmenšení objemu žaludku, pacient tedy přijme menší množství stravy) anebo jejich kombinace (operace spojující prvky obou typů výkonů).
K chirurgické léčbě obezity se přistupuje až u vyšších stupňů obezity, po selhání výše uvedené konzervativních postupů anebo v přítomnosti onemocnění související s obezitou (např. vysoký krevní tlak, cukrovka). Je však vhodné si uvědomit, že zákrok sám o sobě neřeší podstatu vzniku obezity a pacient dále musí pokračovat v konzervativním typu léčby (pohyb, dieta). Navíc po všech bariatrických operacích je nutné celoživotně dodržovat speciální stravovací režim. Rozhodnutí o vhodném typu operace pro jednotlivé pacienty patří do rukou specialistů, tj. týmu odborníků zahrnujícího obezitologa, chirurga, klinického psychologa a nutričního terapeuta. Tito specialisté s pacientem probírají všechna pro a proti jednotlivých zákroků a posuzují jeho připravenost k operaci a k pooperační spolupráci.
Použitá literatura:
Banding klub ČR: Léčba obezity. OBČANSKÉ SDRUŽENÍ BANDING KLUB. [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: www.bandingklub.cz
MATOULEK, Martin. MEDISPO MAGAZÍN NOL - NAKLADATELSTVÍ ODBORNÉ LITERATURY S.R.O. Zápisník jídelníčku a pohybové aktivity: Váš rádce a pomocník pro efektivní hubnutí. 54 s.
KYTNAROVÁ, Jitka, Irena ALDHOON HAINEROVÁ a Hana ZAMRAZILOVÁ. Obezita v dětském věku. 1. vyd. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 2013, 112 s. ISBN 978-80-87023-17-4.
Autor: md