Střevní mikroflóru lze charakterizovat jako soubor všech mikroorganizmů, které se nacházejí v trávicí soustavě. Mikroflóru v trávicím ústrojí tvoří bakterie, viry, mikroskopické vláknité houby (plísně) a kvasinky. Střevní mikroflóra představuje složitý systém, který se neustále mění a může svému hostiteli prospívat nebo také škodit.
Fyziologická střevní mikroflóra by měla být v rovnováze, ale existují určité faktory (nesprávná strava, užívání některých léčiv, nadměrný stres), které mohou tuto rovnováhu negativně ovlivnit.Funkce střevní mikroflóry spočívá v ochraně lidského organizmu, hraje významnou úlohu v udržování ochranné bariéry proti patogenním mikroorganizmům, v regulaci pohybu střev a prokrvení střevní sliznice, podpoře imunitního systému ve střevě a produkci některých vitaminů (vitaminy K, B12).
Střevní mikroflóra u obézních jedinců
Řada studií z poslední doby poukazuje na vztah mezi složením střevní mikroflóry a rozvojem obezity. Předpokládá se, že střevní mikroflóra může ovlivňovat stupeň využití energie z potravy a její ukládání do tukových zásob. Zatím není zcela jasné, které druhy střevních mikroorganizmů ke vzniku obezity přispívají. Střevní mikroflóra je metabolicky aktivní a pomáhá rozkládat nestravitelné složky stravy, díky čemuž organizmus získá až 10 % přijaté energie, kterou následně uloží ve formě tukových zásob. Tato teorie bývá označována jako „energetická sklizeň“. Střevní mikroflóru tvoří z 90 % kmeny Firmicutes (např. Clostridium) a Bacteroidetes (Escherichia coli).
Výsledky některých výzkumů ukazují, že u obézních jedinců je pozorováno zvýšené množství bakterií kmene Firmicutes a Actinobacteria, a naopak snížené množství bakterií kmene Bacteroidetes. V této souvislosti se nabízí se dvě otázky. Stávají se lidé obézními, protože se jim ve střevě přemnožily bakterie kmene Firmicutes? Nebo je převaha tohoto kmene důsledkem stravovacích návyků, které následně vedou k rozvoji obezity? Výzkumy provedené na myších ukázaly, že obézní myši dokázaly uložit větší množství energie z přijaté stravy ve formě tuku v porovnání s myšmi s normální tělesnou hmotností. I zde se tedy ukazuje, že pokud je střevní mikroflóra tvořena převážně kmenem Firmicutes, dochází k rychlejšímu přírůstku hmotnosti v porovnání s jedinci s normálním složením střevní mikroflóry.
Některé druhy mikroorganizmů mohou hrát jistou roli v poruchách přeměny látkové. Předpokládá se, že specifické složení střevní mikroflóry je zodpovědné za zvýšené ukládání energie. Existují i další mikrobiotické kmeny, jako jsou Staphylococcus či Escherichia coli , které mohou být spojovány s obezitou, nicméně pro toto tvrzení existuje zatím omezený počet výzkumů.
Probiotika a tělesná hmotnost
Vliv probiotik na regulaci tělesné hmotnosti není zcela prokazatelný. Doposud neexistují přesvědčivé důkazy, které by potvrzovaly, že probiotika přispívají k obezitě. Naopak užívání probiotik rodu Lactobacillus a Bifidobacterium se jeví jako výhodné, protože právě tyto dva kmeny mohou přispívat k redukci hmotnosti. Vlivem těchto bakterií dochází k přeměně vlákniny na jednoduché cukry a mastné kyseliny s krátkým řetězcem (octová, propionová, máselná), což pozitivně ovlivňuje metabolizmus a tělesnou hmotnost. Kyselina máselná je energetickým zdrojem pro střevní buňky. Kyselina propionová tlumí tvorbu cholesterolu v játrech a ovlivňuje metabolizmus glukózy tak, že tlumí glukoneogenezi (= novotvorbu glukózy z necukerných substrátů) a podporuje glykolýzu (= rozkládání glukózy). Pro tvrzení účinku probiotik na redukci tělesné hmotnosti je však důležité zjistit účinné kombinace bakteriálních kmenů a také jejich vhodné dávkování.
Autor: lch
Použité zdroje:
SANZ, Yolanda, Reza RASTMANESH a Carlo AGOSTONIC. Understanding the role of gut microbes and probiotics in obesity: How far are we?. Pharmacological Research . 2013, vol. 69, issue 1, s. 144-155. 2. MEKKES, M.C., T.C. WEENEN, R.J. BRUMMER a E. CLAASSEN. The development of probiotic treatment in obesity: a review. Beneficial Microbes . 2013, vol. 5, issue 1, s. 19-28. 3. TAGLIABUE, A. a M. ELLI. The role of gut microbiota in human obesity: Recent findings and future perspectives. Nutrition, Metabolism and Cardiovascular Diseases . 2013, vol. 23, issue 3, s. 160-168.