Slazené nápoje a zdraví

Slazené nápoje, mezi něž patří limonády, ovocné džusy, nektary a ovocné nápoje, ochucené minerální vody a energetické nápoje, se staly běžnou součástí našeho nákupního košíku a v posledních desetiletích jejich spotřeba a obliba dramaticky vzrostla. Občas je pijeme všichni a mnozí si bez nich svůj život nedokážou vůbec představit. Tyto nealkoholické nápoje na jedné straně mohou být významné pro dodržování pitného režimu, ale na druhé straně mohou být zdrojem zejména jednoduchých sacharidů – cukrů.  Jejich nadměrná spotřeba může mít i závažnější důsledky než jen zvyšování tělesné hmotnosti.

Nadváha, obezita, diabetes mellitus 2. typu, kardiovaskulární onemocnění

Nápoje slazené cukrem mají velký potenciál ovlivnit celkový energetický příjem a snadno se mohou stát hlavním zdrojem přidaného cukru ve stravě. Rychle zvyšují hladinu krevního cukru a ovlivňují přeměnu látkovou v játrech, zvyšují produkci kyseliny močové. Nadbytečná energie se v těle uloží ve formě tuku. Nedávné přehledové a analytické studie ukazují na souvislost s rizikem nealkoholického ztučnění jater. Nadměrná konzumace slazených nápojů se podílí na rozvoji nadváhy a obezity a tím i diabetu mellitu 2.typu (i bez ohledu na tělesnou hmotnost), kardiovaskulárních onemocnění a některých nádorových onemocnění. Nadváha a obezita spojená s konzumací slazených nápojů se objevuje dokonce už v dětském věku.

Spánek dětí

Je prokázána také spojitost obezity a nedostatku spánku. Vyšší příjem slazených nápojů je podle studií spojen s kratší dobou spánku u dětí. Zdá se, že svou roli zde může hrát i kofein obsažený v některých těchto nápojích. Kofein patří mezi běžně užívané stimulační látky. Vyšší příjem limonád s obsahem kofeinu byl popsán u dospělých, kteří spali jen 5-6 hodin za noc. Také velká část dětí a dospívajících spí méně, než je doporučováno, a jedním z faktorů může být příjem kofeinu ze slazených limonád či energetických nápojů.

Zubní kaz a eroze zubů

Vznik zubního kazu je ovlivněn celou řadou faktorů – genetikou počínaje a naší stravou konče. Jednoduché sacharidy se podílí na tvorbě zubního plaku, kde jsou fermenovány bakteriemi za vzniku kyselin a právě ty poškozují naše zuby. Čím delší dobu slazené nápoje popíjíme a čím více jich vypijeme, tím větší je riziko zubního kazu. Slazené nápoje, které navíc obsahují kyselinu citronovou, fosforečnou, askorbovou, jablečnou nebo oxid uhličitý  (především ovocné šťávy, limonády a sycené nápoje a sportovní iontové nápoje) přispívají k rozvoji zubní eroze. Zubní eroze znamená rovněž poškození zubní tkáně, ale bez spoluúčasti bakterií.

Na závěr je dobré si uvědomit, jaký je rozdíl mezi čerstvým ovocem, 100% šťávou a nápojem. V následující tabulce je vidět, že nejbohatší na živiny je celé ovoce, které díky vitaminu C, polyfenolickým látkám, karotenoidům a dalším látkám má významný antioxidační potenciál. Pro jeho „zpracování“ potřebujeme vydat energii. Přínosem je i obsah vlákniny.  Oproti tomu ovocný nápoj nám poskytne pouze cukr, který má nízkou sytící schopnost a žádný jiný prospěšný účinek, snad jen další energii navíc.

kamsty

CHAPUT, J-P et al. Sleep patterns and sugar-sweetened beverage consumption amongchildren from around the world. Public Health Nutrition [online]. 2018, 21(13), 2385–2393. ISSN 1368-9800, 1475-2727. DOI: 10.1017/S1368980018000976

SINGH, G et al. Estimated Global, Regional, and National Disease Burdens Related to Sugar-Sweetened Beverage Consumption in 2010. Circulation [online]. 2015, 132(8), 639-666. DOI: 10.1161/CIRCULATIONAHA.114.010636.

MARSHALL, Teresa A. Preventing dental caries associated with sugar-sweetened beverages. The Journal of the American Dental Association [online]. 2013, 144(10), 1148-1152. DOI:  10.14219/jada.archive.2013.0033.