Nadměrná konzumace alkoholu s sebou neodmyslitelně přináší celou řadu škodlivých účinků na lidské zdraví. V České republice byla v roce 2010 spotřeba čistého alkoholu 9,8 litrů na osobu za rok (viz zdroj 6).  Řadíme se tak na přední místa ve spotřebě alkoholických nápojů v Evropě.

Negativní důsledky alkoholu se projevují jak v oblasti zdraví, tak v oblasti sociální. Je prokázáno, že alkohol přispívá k vyšší úmrtnosti, a to nejen v návaznosti na úrazy vzniklé pod vlivem alkoholu, ale i v souvislosti k řadě onemocnění, na jejichž vzniku se spolupodílí. Zde jde především o nádorová onemocnění, onemocnění trávicí trubice, srdce a oběhové soustavy.

Vedle výživových faktorů a kouření patří alkohol mezi jednu z významných příčin přispívajících ke vzniku nádorových onemocnění. Alkohol přímo nezpůsobuje vznik nádorového bujení, avšak látky, na které se v organizmu přeměňuje, již ano. V souvislosti s konzumací alkoholu bylo prokázáno větší riziko vzniku rakoviny hrtanu, jícnu, hltanu, dutiny ústní, prsu a u mužů také tlustého střeva a konečníku. Dále se předpokládá, že alkohol bude zvyšovat i riziko výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku u žen a rakoviny jater u obou pohlaví.

Další významnou skupinou onemocnění, ve které hraje alkohol důležitou roli, jsou nemoci trávicí trubice. Alkohol způsobuje častější výskyt onemocnění sliznice jícnu, křečovému stahu vrátníku a zvracení, dále dochází k ovlivnění průchodu zažívacím traktem, k toxickému působení na sliznici střeva.

Důležité postavení zaujímají jaterní onemocnění. Rozlišujeme čtyři stadia poškození jaterní tkáně. První stadium – steatóza neboli ztukovatění jater je stadium vratné, které při abstinenci vymizí. Avšak při přetrvávající konzumaci alkoholu následují další stadia – fibróza (zvazivovatění) a cirhóza (svraštění), kde již je poškození jaterní tkáně trvalé. Posledním stadiem je celkové jaterní selhání. Narušené fungování trávící soustavy dokazuje i snížené vstřebávání a přeměna látek řady vitaminů a minerálních látek. Nejhorší dopad má konzumace alkoholu na kyselinu listovou. Organizmus se aktivně zbavuje zásob tohoto vitaminu, selhává schopnost vstřebávání kyseliny listové z potravy. Zároveň je omezena aktivace zbývajícího vitaminu v těle. 

Nemoci srdce a oběhové soustavy představují jednu z nejčastějších příčin úmrtí v současnosti. Vysoký příjem alkoholu přispívá ke vzniku vysokého krevního tlaku, k porušení pravidelné rytmické činnosti srdce a funkčních poruch srdeční svaloviny, což může vyústit až v srdeční selhání. Často diskutovaná otázka ochranného vlivu alkoholu na kardiovaskulární onemocnění se týká velmi střídmé konzumace. Malé dávky alkoholu konzumované obden mohou mít pozitivní dopad na výskyt infarkt myokardu. Při vyšších dávkách však dochází naopak k poškození srdeční tkáně.  

Konzumace alkoholu v těhotenství může způsobit nevratné poškození plodu, souhrnně označované jako fetální alkoholový syndrom (FAS). Mezi hlavní příznaky FAS  patří postižení růstu, dysfunkce centrální nervové soustavy, nižší porodní hmotnost, nápadně malá hlava, nezralost a vady srdce, ledvin, plic a změny vzhledu obličeje. Užívá-li žena v těhotenství alkohol, je třeba si uvědomit, že jeho koncentrace je v těle matky i plodu shodná, ale při přepočtu na kg tělesné hmotnosti je u plodu mnohonásobně vyšší.

Z psychických poruch je nezbytné zmínit závažný stav spojený s odnětím alkoholu, tzv. delirium tremens – blouznění pijanů. Jedná se o bezodkladný stav spojený s poruchou vědomí, dezorientací a halucinacemi, který může v neléčených případech skončit až smrtí.

Alkohol přispívá nejen ke všem výše zmíněným nemocím, ale je i velkým zdrojem energie (7 kcal /29Kj na  gram alkoholu), čímž přispívá k rozvoji obezity, a tedy i k nárůstu?? onemocnění , při kterých nadměrná hmotnost připívá k jejich rozvoji, např. cukrovka. Podle Světové zdravotnické organizace by se neměla překračovat denní dávka 20 g čistého alkoholu  na den ( tj. 0,5 l piva nebo 2dcl vína nebo 5cl 40% destilátu) u mužů a 10 g alkoholu na den u žen. Je žádoucí vyvarovat se každodenní konzumace alkoholu.

Přehled následků nadměrné konzumace alkoholu

 

Zdravotní

Fyzické

zhoubné nádory

nemoci trávící soustavy

nemoci srdce a oběhové soustavy

nemoci kůže a svalů

nemoci krve a krvetvorných orgánů

nemoci nervové

nemoci žláz s vnitřní sekrecí

poruchy výživy a přeměny látek

infekční nemoci

úrazy a otravy

fetální alkoholový syndrom

Psychické

psychická závislost

postižení intelektu a osobnosti

stavy spojené s odnětím alkoholu

Sociální

nezaměstnanost, nižší produktivita práce, nedokončené vzdělání, bezdomovectví, rodinné problémy, zanedbávání dětí, rozvody, trestná činnost aj.


Autor: lma

Použitá literatura:
1. BOWMAN, B.A. -  RUSSELL, R. M. Alcohol: Its Role in Health and Nutrition. In Present knowledge in nutrition. Washington DC :  IlSI Press, 2001, p. 497-507
2. Evropský akční plán o alkoholu 2000-2005, Praha: SZÚ, 2000. 30 s.
3. Food, Nutrition Physical Activity and The Prevention of Cancer: a Global Prospective. World Cancer Research Fund/American Institute for Cancer Research, Washington DC, 2007, p. 157-171.
4. HAMPL, K. Zdravotní následky abúzu alkoholu. In Kouření cigaret a pití alkoholu v ČR. Praha: SZÚ, 2005, s. 48-58.
5. RIPABELLI, G., CIMMINO, L., GRASSO, G. M. Alcohol consumption, pregnancy and  fetal alcohol syndrome: implications in public health and preventive strategies. Ann. Ig.  2006, vol. 18, no. 5, p. 391-406
6. Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret.[cit. 26. října 2013] Český statistický úřad. 2011. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/2B00319CD1/$File/30041102.pdf