Energetické nápoje představují poměrně širokou skupinu nápojů, které se mohou lišit svým složením. Nejčastěji však obsahují kofein, a dále pak například taurin, vitaminy, zejména pak vitaminy skupiny B, bylinné doplňky (např. guarana, Yerba maté, ženšen či Ginkgo biloba) a cukr nebo sladidla. Nejvýznamnějšími složkami energetických nápojů jsou kofein, sacharidy, dále pak nejčastěji obsahují guaranu, taurin či glukuronolakton.
Kofein – je nejběžněji užívanou psychoaktivní látkou na světě. Je legální, velmi snadno dostupná i dětem a společensky akceptovaná. Kofein je bílá krystalická látka hořké chuti, která se nachází v listech, semenech a plodech některých rostlin. Těmto rostlinám slouží jako přirozený pesticid, tj. látka na ochranu proti škodlivému hmyzu. Nachází se v kávě, černém čaji či kakaových bobech, které slouží k výrobě čokolády.
Kofein má stimulační (povzbuzující) účinky na centrální nervovou soustavu. Zrychluje tep, uvolňuje hladké svalstvo, rozšiřuje tepny a stimuluje oběhovou a dýchací soustavu. Vysoké dávky kofeinu zvyšují tvorbu moči a potu.
U zdravého dospělého člověka je za bezpečný považován příjem do 400 mg kofeinu za den, akutní klinická toxicita se poté začíná projevovat od konzumace 1 g kofeinu a dávka v rozmezí 5 až 10 g kofeinu již může být smrtelná. Otrava kofeinem se projevuje nervozitou, podrážděností, úzkostí, nespavostí, třesem, zrychlením srdeční činnosti, bušením srdce a žaludeční nevolností.
Dospělí, kteří konzumovali kofein v malém či umírněném množství, vykazovali zlepšenou výkonnostní vytrvalost, zlepšené poznávací schopnosti, vykazovali lepší reakční časy, ale i náladu spojovanou s nedostatkem spánku. Problémem studií zkoumajících tyto účinky kofeinu však je, že velmi často probíhají ve spolupráci s jedinci, kteří kofein (kávu, kolové nápoje) běžně konzumují. Nelze tedy přesně určit, zda tyto účinky nejsou spíše účinky vyplývajícími z potlačení abstinenčních příznaků.
V případě dětí a dospívajících je působení kofeinu na jejich organizmus považováno za oblast, kterou je třeba ještě řádně prozkoumat, protože dětský organizmus na celou řadu látek reaguje jinak než organizmus dospělý.
Obecně se uvádí, že denní dávka kofeinu by u dospívajících neměla přesáhnout 100 mg/den a u dětí pak 2,5 mg/kg/den. Například 250ml balení jednoho z běžně dostupných energetických nápojů, do kterých je kofein uměle přidáván, obsahuje 77 mg kofeinu, čili 1,1 mg na kilogram tělesné váhy pro 70kilového muže. Pokud tento údaj přepočítáme na 35 kilogramů, získáme 2,2 mg na kilogram hmotnosti dítěte.
Guarana – je výtažek z rostliny Paullinia cupana, což je keř, který zcela běžně roste ve Venezuele či Brazílii. Semena této rostliny obsahují významné množství kofeinu. 1 g guarany odpovídá přibližně 40 mg kofeinu.
Guaraně se připisují příznivé účinky na nervovou a svalovou soustavu, a příznivé účinky při hubnutí. Je třeba si uvědomit, že přídavek guarany do energetických nápojů ještě zvyšuje obsah kofeinu v těchto nápojích.
Taurin - je přirozený metabolit (produkt metabolizmu) aminokyselin, které obsahují síru. Běžně se vyskytuje v potravinách zejména v mase či mořských plodech. Taurinu bývají připisovány pozitivní účinky na centrální nervovou soustavu. Současné vědecké studie však neprokázaly, že by se zvýšený příjem taurinu projevil i zvýšením jeho hladiny v těle. Naopak prokázaly, že nadbytek taurinu je velmi rychle vyloučen močí z těla, což podle odborníků jeho působení na centrální nervovou soustavu vylučuje.
Glukuronolakton – je také přirozenou součástí lidského těla, je také metabolitem, tentokrát glukózy. Jsou mu také připisovány povzbuzující účinky na nervovou soustavu a také účinky podporující metabolismus. Glukuronaolakton, který přijmeme ústy, je velmi rychle vstřebán, metabolizován a vyloučen močí ve formě kyseliny glukuronové, xylitolu a L-xylulózy.
Účinky energetických nápojů na organizmus jsou stále předmětem výzkumu. Již nyní je však doporučováno, aby osoby, které trpí vysokým krevním tlakem či onemocněním srdce a cév nebo jsou pro tato onemocnění léčeny, energetické nápoje nekonzumovaly z důvodu možných závažných dopadů na jejich zdraví. Obecně je konzumace těchto nápojů spojována s řadou negativních účinků, jako jsou snížení srdečního rytmu, zvýšení agregace (shlukování) krevních destiček, zvýšení arteriálního tlaku a řadou dalších.
Autor: eg
Použitá literatura:
- SEIFERT, S. M. et al.: Health Effects of Energy Drinks on Children, Adolescents, and Young Adults. Pediatrics, 2011. sv. 127, č. 3, s. 511 – 528.
- Committee on Nutrition and the Council on Sports Medicine and Fitness: Clinical Report – Sporst Drinks and Energyk Drinks for Children and Adolescents: Are They Apppropriate?, Pediatrics, 2011
- EFSA- Panel on Food Additives and Nutrient Sources added to Food, The use of taurine and D-glucurono-?-lactone as constituents of the so-called “energy” drinks, The EFSA Journal (2009) 935, 1-31, http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/935.pdf
- Temple Jenifer L.:, Caffeine Use in Children: What we know, what we have left to learn, and why we should worry, Neuroscience & Biobehavioral Reviews
Volume 33, Issue 6, June 2009, Pages 793-806
- O'Brien MC, McCoy TP, Rhodes SD, Wagoner A, Wolfson M.: Caffeinated cocktails: energy drink consumption, high-risk drinking, and alcohol-related consequences among college students., Acad Emerg Med. 2008 May;15(5):453-60.
- Kavita M. Babu MD, Richard James Church MD, William Lewander MD: Energy Drinks: The New Eye-Opener For Adolescents, Clinical Pediatric Emergency Medicine
Volume 9, Issue 1, March 2008, Pages 35-42