Pod pojem víno zahrnujeme široký sortiment výrobků, a to vína révová, ovocná a ostatní vína. Samostatnou skupinu představuje medovina.
Samotný pojem „víno“ bez uvedení přívlastku smí být používán pouze pro révové víno.
Pro možnost správného výběru vína je nutné mít alespoň základní znalosti o vínech a používané terminologii.
Rozeznáváme:
- Stolní víno: představuje nejnižší kategorii (obvykle jen 7-11 % obj. alkoholu), může pocházet z nejrůznějších hroznů vyprodukovaných v kterékoliv zemi.
- Zemské stolní víno: v EU se požaduje, aby použité hrozny pocházely z příslušné „země“ (např. „české zemské víno“, „moravské zemské víno“).
- Jakostní víno, respektive „jakostní víno stanovené pěstitelské oblasti“, je termín používaný v EU (v případě dovozu se používá jen slovo „víno“) a je vyhrazen pro víno vyšší kvality než stolní víno. Tato vína musí být vyrobena pouze z hroznů pocházejících z příslušných oblastí (oblasti jsou v zemích EU stanoveny národními předpisy) a víno musí být jen ze schválených odrůd.
- Jakostní víno s přívlastkem: přívlastkem může být: „kabinetní“, „pozdní sběr“, „výběr z hroznů“, „výběr z bobulí“, „výběr z cibéb“, „ledové“, „slámové“. Tato vína představují oproti předcházejícím vínům ještě vyšší třídu jakosti. Zatřiďování jakostních vín je prováděno národní institucí, v ČR je to SZPI.
- Víno originální certifikace: (VQC), jeho zatřiďování provádí za stanovených podmínek příslušný svaz vinařů. Vyrábí se pouze z několika odrůd typických pro danou oblast a v této oblasti by se vína měla vyznačovat podobným charakterem.
Uvedené výrazy (stolní, jakostní aj.) jsou součástí „obchodních názvů“ vín a používají s i jako součást označení vín likérových, šumivých a perlivých.
Co musí být vždy uvedeno na etiketě
- obchodní název,
- jmenovitý objem,
- skutečný obsah alkoholu,
- označení šarže,
- zřejmý původ hroznů,
- u stolních a jakostních vín z EU název a adresa stáčírny (i ve formě stanoveného kódu),
- u vín z dovozu jméno a adresa dovozce sídlícího v EU,
- vína nemusí být označena datem minimální trvanlivosti, pokud je obsah alkoholu vyšší než 10 % obj.,
- musí být uveden obsah oxidu siřičitého, pokud je vyšší než 10 mg/l,
- obsah zbytkového cukru se nemusí uvádět u stolního vína,
- u jakostního vína je obsah zbytkového cukru nutné uvádět, jedná se o:
- Suché – nejvýše 4 g/l nebo nejvýše 9 g/l, pokud celkový obsah kyselin v g/l je nejméně
- o 2 gramy nižší než obsah cukru.
- Polosuché – více než 4 g/l, ale nejvýše 12 g/l nebo 18 g/l (pokud členský stát stanovil minimální obsah kyselin).
- Polosladké – více ne?? nejvyšší možný obsah u polosuchého vína, ale nejvýše 45 g/l.
- Sladké – více než 45 g/l a chuť je výrazně sladká. Většinou se jedná o speciální vína určená pro dlouhé zrání s nižším obsahem alkoholu (7–11 %).
- stolní víno nesmí být označeno ročníkem sklizně, názvem odrůdy, oblasti apod.
- jakostní víno lze označit dovětkem „odrůdové“ (může být nejvýše ze tří odrůd), pak se uvádí odrůda nebo dovětkem „známkové“, nepovinně lze dále uvádět ročník sklizně,
- dále se uvádí barva („bílé“, „červené“, „růžové“, „rosé“ apod.), získané ocenění a údaj o výrobní metodě,
- při prodeji sudového vína musí spotřebitel mít možnost získat informaci o obchodním označení, výrobci, šarži, skutečném obsahu alkoholu a příp. u vín vyšší kvality o obsahu zbytkového cukru.
Autor: lb